American Foreign Press (P. Parameswaran), 8. dubna 2008
Washington | Spontánní protičínské protesty, které narušily štafetu pekingské olympijské pochodně, zdůraznily rostoucí vliv tibetských exilových zájmových skupin, jež si strategicky získaly podporu občanských sdružení, tvrdí odborníci.
Tyto zájmové skupiny navázaly kontakty na různých úrovních, sahající od středních škol, univerzit a klášterů přes sdružení na obranu lidských práv, mediální organizace až po skutečná mocenská centra a majetné a slavné osobnosti Hollywoodu včetně filmové hvězdy Richarda Gera.
Ale je to především podpora snah o zmaření štafety pekingské olympijské pochodně předními občanskými sdruženími, která je viděna jako největší úspěch v úsilí zájmových skupin proti čínské nadvládě v Tibetu.
,,Poukazuje to na sílu mezinárodních občanských sdružení, které Čína zapomněla brát v potaz, když se ucházela o olympiádu,“ uvedl asijský odborník Mohan Malik z havajského Asijsko-tichomořského centra pro bezpečnostní studia.
V březnu, sotva pět měsíců před začátkem letních olympijských her, propukly ve Lhase protesty proti Číně, které byly poté krutě potlačeny a za něž byl Peking mezinárodně odsouzen. Štafeta olympijského ohně se pak rychle stala mobilním terčem demonstrací proti Pekingu.
,,Skutečnost, že olympijský ohěň byl uhašen, přestože se tak oficiálně stalo z bezpečnostních důvodů, byla mimořádným vítězstvím pro protestující a velkou prohrou pro čínské vedení,“ vyjádřil se Malik.
V pondělí byla pařížská štafeta zkrácena poté, co protibetští aktivisté opakovaně přinutili pořadatele uhasit pochodeň a nakonec ji uschovat v autobuse. V San Francisku protestující vylezli na most Golden Gate a zavěsili na něm trasparenty ještě před příletem pochodně. Incidenty začaly hned den po bouřlivých protestech v Londýně.
Na rozdíl od ostatních skupin je tibetská exilová komunita malá, odhaduje se na dvě stě tisíc lidí soustředěných převážně v Nepálu a v Indii, kde sídlí tibetský nejvyšší duchovní dalajláma a jeho exilová vláda. Ale mnozí z nich jsou zapojeni do mezinárodních sítí usilujících o „smysluplnou“ autonomii, kterou zastává dalajláma, nebo dokonce o úplnou tibetskou nezávislost.
Jsou mezi nimi oganizace jako Studenti za svobodný Tibet (Students for a Free Tibet), newyorská organizace studentů a mládeže čítající 650 poboček ve více než dvaceti zemích, dále Mezinárodní zájmová skupina pro podporu Tibetu (International Tibetan Support Network) zastřešující 250 skupin z celého světa.
Sněm tibetské mládeže (Tibetan Youth Congress) sídlící v Indii je údajně největší a nejaktivnější nevládní organizací Tibeťanů, čítá více než 30 tisíc členů po celém světě.
Sněm tibetské mládeže (Tibetan Youth Congress) převzal vedení v úsilí o úplnou nezávislost pro Tibet a naznačil, že „ dalajlámův smířlivější přístup vůči Číně se zcela neshoduje s mladší generací“, uvedl Malik.
Mezinárodní kampaň pro Tibet (International Campaign for Tibet) sídlící ve Washingtonu, organizace pro lidská práva s pobočkami v Bruselu, Amsterodamu a Berlíně je hlavní hnací silou dalajlámovy diplomatické kampaně.
„Jsme docela úspěšní v získávání narůstající podpory jak americké veřejnosti, tak Kongresu a státní správy, kteří jsou všichni velice nakloněni naší věci“ vyjádřil se Bhuchung Tsering, víceprezident Mezinárodní kampaně pro Tibet.
Lodi Gyari, výkonný předseda Mezinárodní kampaně pro Tibet, je dalajlámovým mimořádným zástupcem a hlavou týmu, který s čínskou vládou vyjednává větší samosprávu v rámci autonomie.
Dalajláma, který uprchl ze své vlasti v roce 1959 po neúspěšném povstání proti čínské nadvládě, nebyl kdysi Bílým domem a americkým Ministerstvem zahraničí přijímán.
Avšak dnes je prezidentem a ministryní zahraničí vítán s otevřenou náručí, stejně tak jako Kongresem, který minulý rok dalajlámovi udělil americké nejvyšší občanské ocenění udělované zákonodárci, Zlatou medaili Kongresu.
Navzdory pekingskému odporu se president George W. Bush účastnil slavnostní předávací ceremonie, bylo to poprvé co se úřadující americký prezident objevil na veřejnosti s dvaasedmdesátiletým dalajlámou.
,,Protibetské zájmové skupiny ušly dlouhou cestu. Nestalo se to přes noc,“ řekl T. Kumar, ředitel Asijsko-tichomořské advokacie pro Amnesty International.
,,Dalajlámovo poselství hlásající nenásilí bylo důležitým prvkem, kterým si získal podporu americké vlády stejně jako podporu obou politických stran Kongresu,“ řekl.
Nedávný čínský tvrdý zásah proti protestům byl příčinou, která znovu povzbudila tibetské exilové skupiny, vyjádřil se Kumar.
Článek přeložen podle: http://news.yahoo.com/s/afp/20080408/wl_asia_afp/chinaunresttibetrightsuslobby_080408040150
