REUTERS/Jacky Naegelen
Sharon Schmickle
Pondělí, 7. dubna 2008
Opona je zvdvižena a drama, které Čína nechtěla ukázat světu, když hrdě připravovala jeviště pro pořádání letošních letních olympijských her, je odhaleno.
Víkendové zprávy přinesly další oběti tvrdého zákroku v Tibetu, tisíce evropských obhájců lidských práv vítají olympijskou pochodeň s pobouřením. Američané jsou ve středu připraveni na totéž.
Mnohem hrozivějším problémem jsou pro Čínu separatistické aktivity čínských muslimů, kteří se povzbuzeni podporou, které se dostalo Tibeťanům, shromažďují po celém světě k protestům.
A jak Čína spěchá zatáhnout oponu, lidé po celém světě se nově dozvídají o regionálních a etnických rozdílech, jež vřou uvnitř tohoto rozlehlého a komplexního národa. Momentálně není jasné, jak je všechny bude Čína kontrolovat v globalizovaném světě, v němž disent bude posílen novými vymoženostmi informačních technologií.
V rámci globální stability jsou sázky vysoko. A pomáhají vysvětlit proč západní vládní představitelé, včetně prezidenta Bushe, chodí kolem otázek ohledně své účasti na ceremoniích čínských olympijských her jako kolem horké kaše.
Pochodeň podněcuje protesty
V pondělí, krátce poté, co bežci s olympijskou pochodní vyrazili na cestu od Eiffelovy věže Paříží, přinutili protesty čínského zásahu v Tibetu organizátory k dvojímu uhašení ohně a pochodeň spěchala do autobusu, kde byla spěšně uzavřena před demonstranty, uvedla agentura Reuters.
V neděli se tisíce protestujících opakovaně střetly s britskou policií a čínskou ochrankou během necelých padesát kilometrů dlouhé trasy olympijské pochodně skrze Londýn, uvedl Guardian.
Jeden demonstrant se pokusil vytrhnout pochodeň z rukou slavného běžce. Dva další se snažili uhasit oheň hasícím prostředkem. Několik dalších se vrhlo pod nohy běžců. Tisíce nesly transparenty hlásající "Pochodeň hanby" a "Zastavte zabíjení v Tibetu". Třicet pět lidí bylo zatčeno.
Při dvou příležitostech, kdy měla být pochodeň nesena běžcem ulicemi Bloomsbury a Fleet Street byla namísto toho umístěna v červeném autobuse, evidentně kvůli ochraně před demonstranty snažícími se protlačit přes policejní linii.
Předseda vlády Gordon Brown přivítal pochodeň před svým sídlem v Downing Street č. 10, i přes politický tlak, aby odmítl oficiálně uznat pochodeň. A sníh snášel do londýnských ulic, když se zástup olympijských entuziastů sešel přivítat olympijskou pochodeň.
Jediná plánovaná zastávka na trase pochodně severní Amerikou je ve středu v San Francisku a očekává se, že Tibeťané, kteří žijí v Minnesotě se připojí k obhájcům lidských práv z celé Ameriky, aby zde protestovali.
Čína z bezpečnostních důvodů uzavřela oblast po protivládních protestech v Tibetu před třemi týdny a tak zprávy z himalájského regionu jsou jen omezené. Ale Associated Press informoval o víkendu o tom, že osm protibetských demonstrantů bylo zabito při policejním zásahu, když policie začala střílet na protestující v provincii Sečchuan.
Tato informace byla připsána zahraničním aktivistům. Předseda komunistické strany v Tibetu se nechal slyšet, že oblast je stabilní, jak o tom informoval Associated Press.
Čínské vládní orgány oznámily, že při protičínských protestech v tradičním tibetském hlavním městě Lhase zemřelo 22 lidí. Tibetská exilová vláda tvrdí, že při protestech a následném tvrdém zásahu bylo zabito 140 lidí. Čína opakovaně obvinila dalajlámu a jeho příznivce z organizování násilí, on tato obvinění znovu odmítá.
Protesty jsou nejdéle přetrvávajícím náporem vůči čínské vládě od roku 1951, kdy čínské komunistické jednotky okupují Tibet. Čína tvrdí, že vládla Tibetu po staletí, přestože mnozí Tibeťané tvrdí, že jejich vlast byla v podstatě nezávislým státem po většinu té doby.
Problémy hned za rohem
Etnické nepokoje se též stupňují v přilehlých oblastech sousedících s Tibetem, v severozápadním provincii Xingjiang, kde odpor tamějších muslimů proti pekingské vládě doutnal po desetiletí.
Teď je situace v Xingjiangu značně vypjatá, oznámil v sobotu Wall Street Journal.
Ujgurští aktivisté, početná skupina muslimů, sdělila reportérům Wall Streetu, že Čína preventivně zatýká podezřelé disenty v této oblasti, která hraničí s Tibetem.
"Napětí se stupňuje", dodává Wall Street. "Minulý měsíc čínské vládní orgány oznámily zatčení ujgurské ženy, která byla součástí muslimského separatistického spiknutí chystajícího se unést čínské letadlo. V únoru čínská policie informovala o zneškodnění údajné schůze islámských teroristů, při střelbě byli zabiti dva muži a 15 dalších zatčeno poblíž Urumqi, hlavního města Xingjiangu.
Xingjiang je pro Čínu strategicky kritickým místem. Jedná se totiž o šestinu celého území Číny. Je důležitou ropnou oblastí a sídlem čínských stanic testujících nukleární zbraně. Navíc má Xingjian 5600 kilometrů dlouhou hranici s osmi dalšími sousedícími provinciemi, uvedl Wall Street.
Případy porušování lidských práv Ujgurů upoutaly mnohem menší mezinárodní pozornost než jaké se dostalo Tibeťanům částečně díky podpoře celebrit a charismatu dalajlámy. Dalším faktorem je, dodávají ujgurští obhájci lidských práv, jak uvedl Wall Street, že Ujgurové jsou převážně muslimové. Od teroristických útoků v září 2001 se Čína snaží legitimizovat své zásahy proti ujgurským zastáncům práv jako boj proti islámským aktivistům.
Teď ale tibetské protesty a blížící se olympijské hry přiměly Ujgury v zahraničí, aby se také projevili a spojili své úsilí s tibetským. Ve čtvrtek, se stovky ujgurských demonsrantů shromáždily v Istanbulu k protičínským protestům.
Velké množství nepokojů tak rozpoltilo Peking mezi přání působit rozumně vůči světu a jeho tendencemi k tvrdým zásahům v případě ohrožení celistvosti země, informoval deník Los Angeles Times v neděli.
Ale změnilo se toho příliš a to přimělo aspirující světovou velmoc, aby se znovu zcela navrátila ke své staré písničce komunistické strany, uvedl deník Times.
"Čína čelí některým tradičním výzvám a novým podmínkám", řekl Šen Dingli, profesor šanghajské univerzity. "To ji nutí, aby se tímto různorodým náporem zabývala a přizpůsobila."
Přestože část vedení se uzavřela před zbytkem světa, zbylá část je pod tlakem, aby alespoň projevila náznaky otevřenosti a uznala tak, že Čína čím dál více potřebuje okolní svět pro svůj ekonomický růst, diplomatické přijetí a dokonce i domácí podporu.
Sharon Smickle o zahraničním dění a vědě. Kontakt sschmickle [zavináč] minnpost [tečka] com.
Přeloženo podle: http://www.minnpost.com/stories/2008/04/07/1413/olympic_torch_draws_european_outrage_over_tibet
