9. dubna 2008

Prohlášení Jeho Svatosti dalajlámy všem Tibeťanům

Rád bych vyjádřil své srdečné pozdravy všem Tibeťanům v Tibetu a zároveň se podělil o některé své myšlenky. 

1. Od 10. března tohoto roku jsme svědky protestů a demonstrací téměř ve všech částech Tibetu, k nimž se dokonce připojili i studenti v několika městech Číny samotné. Protesty jsou projevem douhodobě nastřádaného fyzického a psychického trápení Tibeťanů a hluboce zakořeněného odporu proti potlačování jejich práv, nedostatku náboženské svobody a snah o překrucování pravdy při každé příležitosti, takovými tvrzeními jako například, že Tibeťané vzhlíží ke komunistické straně jako k "žijícímu Buddhovi". Tento ultralevicovým výrok je prostoupen hanským šovinismem. Jsem velice rozesmutněn a znepokojen užitím vojenské síly k potlačení pokojných demonstrací a snah o vyjádření tibetského lidu, které vyústilo v nepokoje v Tibetu, jež si vyžádaly mnoho životů a mnohem více dalších následků, zatčení a zranění. Takovýto zásah a utrpení jsou velice nešťastné a tragické a nutí jakoukoli soucítící lidskou bytost k slzám.
 
2. Modlím se za všechny Tibeťany stejně jako Číňany, kteří přisli o život při této současné krizi.
 
3. Nedávné protesty nejen popřely, ale i silně narušily propagandu Čínské lidové republiky, že kromě několika málo "reakcionářů" si většina Tibeťanů užívá prosperujícího a naplněného života. Tyto protesty zcela jasně prokázaly to, že Tibeťané ve třech tibetských provinciích, U-tsang, Kham a Amdo sdílejí stejné snahy a naděje. Protesty rovněž ukázaly světu, že tibetská otázka nemůže být nadále přehlížena. Protesty zdůraznily potřebu nalézt řešení problému skrze hledání "pravdy na základě fakt". Odvaha a zanícení těch Tibeťanů, kteří v zájmu celého tibetského lidu protestovali, doložila jejich trápení a též naději, neboť tito lidé riskovali vše. Je chvályhodné, že světové společenství uznalo a podpořilo úsilí těchto Tibeťanů.

 4. Hluboce si cením jednání mnoha představitelů tibetské vlády a členů komunistické strany, kteří aniž by ztratili svou tibetskou identitu prokázali svou statečnost a smysl pro to, co je správné během současné krize. V budoucnosti, bych požádal tibetské členy komunistické strany a vládní představitele, aby nehledali vždy pouze osobní prospěch, ale aby také pracovali a střežili zájmy Tibetu informováním o skutečném vztahu tibetského lidu k jejich nadřízeným stranickým předákům a vládním představitelům a pokusili se Tibeťanům poskytovat nezaujaté informace.

5. Prezidenti, předsedové vlád, ministři zahraničí, držitelé Nobelovy ceny, členové parlamentů a všichni účastní občané z celého světa zasílají jasné a závažné zprávy čínskému vedení, aby zastavilo pokračující tvrdý zásah proti Tibeťanům. Všichni vyzývají čínskou vládu, aby zvolila přístup, který povede k nalezení vzájemně propěšného řešení. Měli bychom vytvořit podmínky pro to, aby jejich úsilí přineslo pozitivní výsledky. Vím, že jste provokáni všemi možnými způsoby, ale je velice důležité se přimknout k naší nenásilné cestě.
 
6. Čínští vládní představitelé falešně obviňují mě a Ústřední tibetskou správu z podněcování a organizování nedávných událostí v Tibetu. Tato obvinění jsou zcela nepravdivá. Opakovaně jsem žádal, aby nezávislí a mezinárodně uznávaní vyšetřovatelé zahájili důkladné vyšetřování této záležitosti. Jsem si jist, že takovýto orgán odhalí pravdu. Pokud má Čínská lidová republika jakékoli důkazy, které by podepřely tato tvrzení, je třeba, aby je předložila světu. Pouhé obviňování není dostačující.
 
7. S ohledem na budoucnost Tibetu jsem se rozhodl k hledání řešení v rámci Čínské lidové republiky. Od roku 1974 upřímně a vytrvale zastávám oboustranně prospěšný přístup střední cesty. Celý svět to ví. Střední cesta znamená, že všichni Tibeťané musí mít vládu a samosprávu, která spočívá v rozumné národní regionální autonomii včetně příslušných ustanovení, samovládu a plné právo k vlastnímu rozhodování, kromě záležitostí týkajících se národní obrany. Nicméně, jak jsem se již vyjádřil na samém počátku, právo na konečné rozhodnutí o budoucnosti Tibetu náleží Tibeťanům žijícím v Tibetu.

8. Pořádání olympijských her v Číne je předmětem velikých očekávání a hrdosti 1,2 miliardy Číňanů. Od samého počátku jsem podporoval tyto hry v Pekingu. Moje stanovisko zůstává nezměněno. Domnívám se, že Tibeťané by se neměli snažit o narušení her. Je však legitimním právem všech Tibeťanů, aby usilovali o své svobody a práva. Na druhou stranu, bylo by to marné a ničemu by nepomohlo, kdybychom se dopustili něčeho, co by vyvolalo nenávist u čínského lidu. Naopak, je potřeba abychom ve svých srdcích pěstovali důvěru a respekt a vytvořili tak harmonickou společnost, neboť ta nemůže být postavena na základě násilí a zastrašování.
 
9. Naše utrpení je působeno několika jedinci ve vedení ČLR a ne čínským národem. A proto bychom nikdy neměli způsobovat neporozumění nebo se dopouštět čehokoliv, co by zraňovalo čínský lid. Dokonce i v této náročné situaci, mnozí představitelé čínské inteligence, spisovatelé a právníci v pevninské Číně a dalších jejích částech sympatizují, vyjadřují svou solidaritu vydáváním prohlášení, psaním článků a nabízejí podporu - to je ohromující. Nedávno, 28. března jsem vydal prohlášení adresované čínským lidem na celém světě, o němž doufám uslyšíte a přečtete si ho.

10. Pokud bude současná situace v Tibetu pokračovat, velice se obávám, že čínská vláda použije více násilí a zavede více opatření k potlačení tibetského lidu. Vzhledem ke svým morálním povinnostem a zodpovědnosti vůči Tibeťanům, jsem opakovaně žádal vedení ČLR, aby okamžitě ukončilo zásah ve všech částech Tibetu a stáhlo své ozbrojené jednotky. Pokud to přinese výsledky, doporučil bych všem Tibeťanům, aby přestali protestovat.
 
11. Naléhám na své drahé Tibeťany, kteří žijí mimo Tibet, aby byli na výsost ostražití při vyjadřování svých postojů k událostem v Tibetu. Neměli bychom se podílet na žádné aktivitě, která by mohla i nadsazeně být interpretována jako násilná. I v nejprovokativnějších situacích, se nesmíme uchylovat ke kompromisu našich nejcennějších a hluboce zakořeněných hodnot. Pevně věřím, že dosáhneme úspěchu skrze nenásilnou cestu. Měli bychom si uvědomit, že současné nevídané sympatie a podpora naší věci se zakládá právě na ní.
 
12. Jelikož je v současné době Tibet prakticky uzavřen a žádná zahraniční média nemají povolen přístup, pochybuji, že se má zpráva dostane k Tibeťanům v Tibetu. Doufám ale, že skrze sdělovací prostředky a ústním předáním se dostane k většině z Vás.
 
13. Závěrem bych rád zdůraznil a ještě jednou apeloval na Tibeťany, aby se drželi nenásilné cesty a neodklonili se od ní, jakkoli závažnou by se mohla situace zdát.
 
dalajláma
V Dharamsale, 6. března 2008
 
(Do angličtiny přeloženo z tibetského originálu)

Přeloženo podle prohlášení na stránkách: http://www.dalailama.com/news.222.htm