Martin Walker, United Press International
Washington, 17. března 2008 (UPI) -- Jeden ze závažných aspektů tragédie v Tibetu vyjde najevo, posoudíme-li jej v kontextu se seznamem míst světa, kde je porušování lidských práv nejčastější. Dárfúr v Súdánu, Zimbabwe, Severní Korea, Barma, Uzbekistán, Tibet – tato místa by většina lidí umístila jako první na takovém seznamu.
A to, co mají společné je zásadní role Číny. V Tibetu, který je pod přímou nadvládou Číny od roku 1951, byl oficiální počet mrtvých při nepokojích v posledních čtyřech dnech stanoven čínskou vládou na deset, avšak spolehlivější zprávy přímo ze země uvádějí mnohem vyšší číslo - sto mrtvých.
Čína spravuje Tibet železnou rukou a zároveň jej kolonizuje obrovským počtem čínských imigrantů, Hanů, což je část toho, co dalajláma nazývá kulturní genocidou. Právě čínští Hanové se stali terčem posledních nepokojů.
Nemělo by se zapomínat na to, že zásluhy současného čínského vůdce, Chu Ťin-tchaa, díky kterým se dostal k vysokému vládnímu postu, čítají nemilosrdné a kruté potlačení předchozích protestů v roce 1989-1990, kdy byl stranickým předsedou ve Lhase. Bylo to období vzpoury, které předznamenala smrt pančenlámy, stěžejního buddhistického duchovního představitele (mnozí Tibeťané podezírají Chua, že se podílel na jeho smrti), a udělění Nobelovy ceny míru dalajlámovi.
Chu vyhlásil v oblasti stanné právo a do tibetských čvrtí ve Lhase, kde bylo poté zabito něco mezi čtyřiceti až stodvaceti Tibeťany, poslal dva tisíce vojáků. Stovky Tibeťanů byly uvězněny a zpráva zvláštního Výboru OSN proti mučení obsahovala drásající výčty jejich osudů. Jako cenu za svoji krutost, byl Chu za podpory Džiang Ze Mina zvolen do stálé komise Ústředního výboru komunistické strany, což vedlo až k jeho zvolení prezidentem. Tibeťané v exilu tvrdí, že Chu se vyšplhal k nejvyššímu mocenskému postu přes těla mrtvých Tibeťanů.
V jiných případech je role Číny méně přímá, ale stejně tak ostudná. Severní Korea je převážně závislá na čínské ropě, a to do té míry, že se stala jejím klientským státem. V Barmě, kde kruté letošní potlačování protestů buddhistických mnichů nyní vypadá jako strašlivá generální zkouška před událostmi v Tibetu, má Čína své elektronické odposlechové systémy na ostrovech, čínští inženýři zde budují přístavy, silnice, ropné a plynové terminály. A navíc je Barma pod diplomatickou ochranou Číny v OSN.
Čína zároveň kryje Súdán před dohledem OSN, který zajišťuje celých deset procent čínského dovozu ropy. Podobně jako v případě Barmy i ropné zájmy v Súdánu, jak se zdá převažují nad přáním některých čínských diplomatů o spíše zodpovědnou úlohu Číny v mezinárodních záležitostech.
Čína též napomohla udržení režimu zimbabského prezidenta Mugabeho. Měla při tom značnou podporu své staré dobré spojenkyně Severní Koreji, jejíž armádní poradci se na počátku osmdesátých let neblaze proslavili při Mugabeho krvavém potlačení jižního kmene N'Dbele (Matabele), a podpořili tak jeho vládu. Odhady celkového počtu obětí se pohybují mezi třemi až sedmi tisíci.
Čína rovněž před dvěma lety zavřela oči před masakry demonstrantů ve městech Andižan a Pachtabád v Uzbekistánu. Oficiální počty uvádějí 169 mrtvých, ale zprávy očitých svědků uvedly, že jich bylo přes 700. Zanedlouho poté byl uzbecký prezident Karimov v Pekingu poctěn titulem „starého přítele čínského lidu“. Karimov pak podepsal dohodu o rozvoji ropných polí v hodnotě 600 miliónů dolarů, která měla za důsledek zmaření snah Rady bezpečnosti OSN o mezinárodní odsouzení uzbecké represe.
„Co se týče nedávných událostí v Uzbekistánu, jedná se o vnitřní záležitost tohoto státu“, vyjádřil se mluvčí čínského Ministerstva zahraničí. „Všichni jsme po celou dobu pevně podporovali úsilí uzbecké vlády v boji proti všem třem silám: teroristům, separatistům a extrémistům.“
Jako autoritářský režim, který se příliš neohlíží na lidská práva svých vlastních občanů, ani na jejich svobodný přístup k informacím, trvá Čína na tom, že ostatní země nemají žádné právo se vměšovat do vnitřních záležitostí suverénních států. Zároveň jsou zde určité náznaky toho, že se Čína otevírá reformám, což je zřetelné v její alespoň částečné spolupráci s dalšími šesti národy, které se zabývají korejskou nukleární otázkou.
Ale rozhodujícím faktorem je, že Čína je téměř nepřístupná mezinárodnímu vlivu, a že si je toho dobře vědoma. Dokonce i předtím, než americká ekonomika poklesla do recese, dodaly čínské podíly ve Spojených státech v hodnotě 1,5 biliónů, státní obligace, dolarová hotovost a zahraniční devizy Pekingu nemírného mezinárodního vlivu. A v současné době, kdy by tempo ekonomického růstu Číny mohlo být poslední záchranou globální ekonomiky před následováním Spojených Států do recese, panuje silná něchuť napadat Čínu kvůli Tibetu.
Tibetská krize byla předvídatelná. Tibetští i ujgurští muslimští aktivisté v západní Číně vědí, že letošní olympijské hry v Pekingu jim poskytly příležitost. Pekingu bylo jasné, že se pořádáním her vystavuje takovému ohrožení, a že případná represe přiláká velkou míru mezinárodní kritiky.
Čína se na takové problémy připravila způsobem sobě vlastním a pečlivě vypracovala co možná nejefektivnější a nejméně kompromitující odezvu. Vzhledem ke své ekonomicky důležité roli ve světovém dění, Čína si pravděpodobně spočítala, že její reputace a její hry nadměrně neutrpí ani tibetskou represí, ani vstřícným přístupem k diktátorům.
Pokud je tomu tak, pak by i hromadný nářek po lidských právech, který se ukázal překvapivě účinným v případě Sovětského svazu, mohl ztrácet svou váhu. To by však znamenalo děsivou porážku. Lidská práva poskytla OSN, Spojeným státům, Evropě a značné části zbytku světa kauzu za kterou se všichni společně postavili, nebo o které alespoň mluví.
Mohlo by zde jít o jedno z těch pokrytectví, kdy neřest vzdává hold ctnosti, avšak je to právě symbolická role lidských práv, která byla jedním z nejslibnějších posunů v mezinárodním dění od dob helsinské smlouvy z roku 1975.
Pokud se Číně bude i nadále tolerovat její opovrhování základními lidskými právy Charty OSN, bude to prohra každého z nás.
Přeloženo podle článku na: http://www.upi.com/International_Security/Emerging_Threats/Analysis/2008/03/17/walkers_world_china_in_tibet/9644/
Project Syndicate: Proti odpůrcům lidských práv uvnitř OSN
Související článek o roli a proměnách OSN v českém jazyce: http://www.project-syndicate.org/commentary/weschlerj1/Czech
