24. března 2008

Čína vytýká zahraničním médiím zpravodajství o Tibetu

Přeloženo podle článku v International Herald Tribune | Asia Pacific

David Barboza
Pondělí, 24. března 2008

Šanghaj Čína ostře kritizovala zahraniční reportéry za způsob jakým informují o vzpouře v Tibetu, obvinila je ze zaujatého zpravodajství a brání jim v přístupu do Tibetu a sousedních oblastí, aby informovali o nepokojích.

Vláda též zvýšila svoji propagandistickou kampaň snažící se přesvědčit čínskou veřejnost, že dalajláma, tibetský exilový vůdce, podnítil násilí páchané v Tibetu čtrnáctého března, a že Čína je obětí separatistické teroristické aktivity.

Kampaň je nejjasnějším znakem čínského znepokojení nad tím, že by tibetské nepokoje stejně jako protivládní protesty související s Dárfúrem, mohly přerušit nadcházející letní olympijské hry.

Na znamení napětí v médiích, přerušili v pondělí tři členové aténské pobočky pařížského sdružení zasazujícího se o práva médií, Reportéři bez hranic, ceremonii zažehnutí olympijského ohně v Řecku. Incident se stal, když Liu Qi, prezident organizačního výboru pekingských her, promlouval k tisícům diváků, hodnostářům a olympijským činitelům.

Zdá se, že vláda blokuje zahraniční webové stránky v Číně a cenzuruje zdejší zahraniční televizní vysílání o situaci v Tibetu. Stránka Youtube.com byla zablokována po propuknutí nepokojů a vysílání CNN a BBC je pravidelně přerušováno při jakékoli zmínce o Tibetu. Též stránka deníku New York Times byla v posledních dnech blokována a cenzurována.

O víkendu povolila vláda čínským webovým stránkám, jejichž politický obsah je obvykle těžce cenzurován, zveřejnění ostré kritiky zahraničních zpráv o Tibetu a záběrů zachycujících násilí Tibeťanů rabujících a útočících na čínské Hany ze čtrnáctého března, z tibetského hlavního města Lhasy.

Záběry vzbudily pobouření v Číně a vedly k rozčilení a k okamžité prudké reakci skrze internetové příspěvy tvrdě odsuzující Tibeťany.

Státem kontrolované sdělovací prostředky dostaly povolení k reportážím v Tibetu a sousedních oblastech, kde došlo k násilným protestům.

Ale zahraničním novinářům byl přístup do Tibetu zamítnut a sousední oblasti, kde žije velké množství Tibeťanů byly též zablokovány. Mnoho reportérů, kterým se podařilo se dostat do Tibetu po nepokojích, bylo přinuceno oblast opustit.

Zahraniční novináři v Číně tvrdí, že takové zásahy jsou porušením slibu ke kterému se čínská vláda zavázala, a sic že poskytne novinářům větší svobodu tisku a umožní jim přístup do země v měsících před nadcházejícími olympijskými hrami.

"V době, kdy Čína slibuje větší otevřenost světu je toto velikým zklamáním", řekla Jocelyn Fordová, nezávislá novinářka a předsedkyně zdějšího Výboru pro svobodu médií Spolku zahraničních zpravodajů.

Aby utišili zahraniční reportéry, oznámili v pondělí představitelé v Pekingu několika novinářům, že skupinka dvanácti reportérů bude moci odcestovat ke konci tohoto týdne do Lhasy v rámci speciální vládou kontrolované výpravy do hlavního města. Zda jim bude umožněno nezávisle se dotazovat lidí nebylo vyjasněno.

Vláda nevydala žádná oficiální prohlášení, která by kritizovala zahraniční média. V posledních dnech ale státem kontrolované noviny, televizní stanice a webové stránky uveřejňují články a komentáře na obvyklé téma: překroucené informace zahraničních médií.

Titulní strana víkendového vydání China Daily, novin v anglickém jazyce, uvádí: "Zprávy o vzpouře ukazují zkreslené informace západních médií." A oficiální tisková kancelář Nová Čína vydala o víkendu zprávu naznačující, že záběry CNN nesprávně interpretují situaci.

"Dříve jsem se domníval, že západní sdělovací prostředky jsou spravedlivé," napsal někdo do online komentářů China Daily. "Ale jak mohou zavírat oči před zabíjením a žhářstvím vzbouřenců?"

Gao Zhikai, bývalý úředník Ministerstva zahraničních věcí, prohlásil, že zahraniční sdělovací prostředky jsou částečně na vině a tvrdí, že velké množství reportáží o Tibetu bylo překroucených.

"Pokud čtete zahraniční zpravodajství, jediné sdělení, kterého se Vám dostane je, že Čína je velice tyranská země, a že se v Tibetu dopouští mnoha špatných věcí, a že je úplně pomatená," řekl Gao. "A o dalajlámovi se mluví jako kdyby to byl bůh."

Nicméně James Miles, novinář Economistu, kterému se podařilo být ve Lhase během nepokojů, byl vychvalován čínskou státní televizí poté, co informoval o situaci v týdeníku Economist a poskytl rozhovor CNN v němž popisuje nepokoje ve Lhase a tvrdí, že Tibeťané označovali čínské Hany, pálili jejich obchody, házeli po nich kameny a napadali je.

Stěžejní bylo, řekl čínský komentátor, že vzbouřenci zabíjeli nevinné Číňany, ne to, že vláda zabíjela vzbouřence.

Státem kontrolovaná televize například v pondělí uvedla, že demonstranti upálili v garáži pět Číňanů k smrti včetně osmiměsíčního chlapce. Vláda rovněž stále dokola opakuje, že nepokoje byly řízeny dalajlámovou klikou, aby narušily olympijské hry.

Ze své pozice, Dalajláma již týden prohlašuje, že neorganizoval nepokoje, a že podporoval rozhodnutí přidělit Číně pořádání olympijských her.

V pondělí, ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, naléhala na čínskou vládu, aby komunikovala s dalajlámou, oznámila agentura Reuters v Pekingu.

"Věříme, že odpovědí na problémy jsou dlouhodobě udržitelná opatření čínské vlády směrem k Tibetu," řekla Riceová na tiskové konferenci ve Washingtonu.

V Paříži prezident Nicolas Sarkozy požadoval konec násilí v Tibetu a prohlásil, že Francie by byla ochotna umožnit vyjednávání mezi Čínou a dalajlámovými zástupci, oznámila agentura Reuters.

Dva pondělní průzkumy veřejného mínění ve Francii ukázaly, že většina Francouzů je pro bojkot olympijské zahajovací ceremonie v Pekingu.

Čínská vláda trvá na tom, že zahraniční média nerozumí Tibetu a snahám vlády o zajištění prosperity oblasti.

Ale místní novináři tvrdí, že omezení pohybu zpravodajů situaci zhoršuje.

"Reportérům není ani dovoleno, aby se dozvěděli o celkové situaci v Tibetu", řekla Fordová ze Spolku zahraničních zpravodajů v Pekingu. "My ani nevíme proč se lidé bouřili a co požadují."

Georg Blume, reportér německého plátku Die Zeit, byl jedním z mála západních novinářů, kteří se dostali do Lhasy po nepokojích. Přijel tam patnáctého března a řekl, že viděl rozsáhlé oblasti zničené demonstranty, žhářstvím a rabováním.

Řekl, že někteří Tibeťané, kteří se účastnili demonstrací, byli hrdí, že se konečně mohli postavit Číňanům, jiní se vyjádřili, že se stydí za násilí.

Stěžovali si na sociální diskriminaci, nerovné platové podmínky a zvěsti, které slyšel téměř každý, že tibetští mniši byli zatčeni a dokonce zabiti ve dnech před propuknutím nepokojů.

Bylo mu nařízeno, aby odjel po pěti dnech.

"Každý den byla policie v mém hotelovém pokoji," řekl Blume. Říkali: ¨Musíte odjet.¨ Nakonec vyhrožovali, že mi seberou vízum, tak jsem odjel."

Zatčení čínského aktivisty

Čínský aktivista, který vpustil do oběhu otevřený dopis s titulkem "Chceme lidská práva, ne olympiádu" byl v pondělí odsouzen k pěti letům vězení, dle slov soudního činitele, jak o tom informoval Associated Press v Pekingu.

Aktivista, Yang Chunlin, byl odsouzen za rozvracení státu, trestný čin, který čínské vládní orgány běžně užívají k potírání disentu.

Originální verze na stránkách: http://www.iht.com/articles/2008/03/24/asia/beijing.php

David Matas, Pocta Kao Č'-šengovi
Související článek o čínském obhájci lidských práv, boji Číny proti "nepřátelům státu", o nelidských praktikách na členech hnutí Falun Gong a dalším
Do češtiny přeložená verze článku: http://www.velkaepocha.sk/content/view/3055/40/
Původní článek v angličtině: http://en.epochtimes.com/news/7-7-16/57694.html