Podepiště petici za propuštění Liou Siao-pa!

Žádáme všechny Tibeťany a sympatizanty Tibetu, aby podepsali důležitou petici přimlouvající se za propuštění Liou Siao-pa (ang. přepis: Liu Xiaobo), který byl 23. června 2009 oficiálně zatčen čínskou vládou.

V roce 1996 byl Liou Siao-po odsouzen na 3 roky v pracovním táboře za to, že napsal dopis prezidentu Ťiang Ce-minovi (ang. přepis: Jiang Zemin), podporující tibetské sebeurčení a vyzývající k dialogu s dalajlamou. Stal se tak prvním čínským občanem, který byl odsouzen za to, že se přimlouval za Tibet.

V roce 2008 byl Liou Siao-po hlavní osobnostní stojící za otevřeným dopisem nazvaným, "12 návrhů k řešení situace v Tibetu", který na podporu Tibetu podepsali prominentní čínští intektuálové.

Tibetská spisovatelka Woeser zveřejnila na svém blogu zprávu o petici za Liou Siao-pa včetně informací o události, která byla zorganizována mladými aktivisty v Lodýně na počátku tohoto roku upozorňující na čínskou vládou "Umlčené hlasy". Článek v čínštině a fotky naleznete na blogu Woeser.

Pro podepsání petice klikněte ZDE.

Při podepisování petice je třeba vyplnit 3 pole.

Jméno:
Místo:
Národnost:

Podpořit Liou Siao-pa znamená podpořit pravdu a spravedlnost v dněšní Číně. PROSÍME, PODEPIŠTĚ PETICI!

Nezdařilá vládní politika podnítila tibetské protesty

Time/CNN, 26. května 2009

Autor článku: Austin Ramzy

Nová zpráva čínské inteligence vůbec poprvé vyvrací čínské oficiální vysvětlení, že krvavé protesty, které propukly loni v březnu po celém Tibetu, byly inspirovány „zámořskými silami“ - jmenovitě dalajlamou a tibetskou exilovou vládou.
(Viz článek „Rok po protestech, Tibet přinucen k mlčení.“)

Zpráva, která byla nedávno zveřejněna na čínských webových stránkách, ze vzpoury neobviňuje zahraniční síly, ale pekingskou politiku v Tibetu. Dále se v ní uvádí, že ústřední vláda podporuje nekompetentní oblastní úředníky, vytvořila ekonomiku, která poskytuje jen málo příležitostí pro mladé lidi a připravila Tibeťany o rovný přístup ke spravedlnosti v rámci právního systému.

Zatímco mezinárodní lidskoprávní skupiny se vyjádřily, že nepokoje, v nichž zemřelo přinejmenším 19 lidí, byly předpokládanou odpovědí na útlak, který Tibeťané zakoušejí pod čínskou nadvládou, domácí kritika vlády ohledně politických témat jako je Tibet je v Číně vzácná.

Co je pravděpodobně nejméně obvyklé na této zprávě je, že byla sepsána čínskou inteligencí pracující pro pekingský think-tank. Dvaadvacetistránkový dokument je založen na průzkumu, který byl prováděn po dobu jednoho měsíce čtyřmi absolventy Pekingské univerzity, jedné z nejprestižnějších čínských škol. Zpráva byla zvěřejněna členy Iniciativy pro transparentnost konstituce, nevládní organizace před šesti lety založené čínskými právníky. Organizace se zaměřuje na témata jako loňská aféra přiotráveného sušeného mléka a reforma registrování čínských domácností, která omezuje stěhování obyvatel venkova do měst.

„Chceme pomoci společnosti nastolit vládu práva“, řekl Sü Č'-jung, odborník v oblasti práva, jeden ze zakladatelů organizace. „Chceme být objektivní. Co se týče otázek jako je Tibet, lidská práva a tak dále, čínská vláda má své vlastní stanovisko, zahraniční vlády a média mají jiné. Je ale také důležité mít nezávislý pohled na věc.“

Zatímco ústřední vláda tvrdí, že 50 let vlády komunistické strany v Tibetu vedlo ke značnému ekonomickému přínosu, zpráva argumentuje, že jen málo výhod je pro mladé lidi, kteří tvořili převážnou část protestujících v loňských nepokojích. Průzkum ukazuje, že mnoho mladých Tibeťanů nemá zájem žít pastýřským nebo farmářským způsobem života jako jejich předci, nedostatek pracovních příležitostí a dalšího vzdělávání znamená, že mají jen malou naději najít si své místo ve světě širším, než je ten, v němž se pohybují. (Viz článek: „Čína sleduje zahájení jednání o Tibetu“)

Mnohé obchody, restaurace a hotely v Tibetu jsou vlastněny etnickými Hany, kteří nejsou ochotni najímat místní Tibeťany. „V rozhoverech s mnoha mladými Tibeťany, se všichni zmiňují o tom, že najít práci je obtížné“, uvádí se ve zprávě. „Hlavní překážkou je jazyk, nedostatek znalosti mandarínštiny. Ve Lhase, ti, kdo nemluví mandarínsky nutně nemůžou najít práci. Mnozí zaměstnavatelé nezaměstnají Tibeťany, protože je považují za příliš líné.“

Zpráva nejvíce kritizuje, že čínská vláda dala spřetrháním vazeb tradiční tibetské elity vzniknout nové hierarchii oblastních tibetských úředníků, kteří dělají regionální politiku špatně. „Vláda dala oblastním straníkům velikou moc, ale chybí dostatečný dohled. Schovávají se za „stabilní rozvoj“, cituje se ve zprávě. Dále dodává, že mnozí úředníci se naučili používat hrozbu „zahraničních sil“ propagujících tibetskou nezávislost k zamaskování své neschopnosti řešit místní problémy.

Odmítnutím oficiálního stanoviska, že za všemi problémy v Tibetu stojí dalajlama a spiklenci usilující o nezávislost, dává organizace naději na volnější debatu o napětí v citlivých pohraničních oblastech Číny, myslí si Nicholas Bequelin, zpravodaj nevládní organizace Human Rights Watch. „To je něco, na co jsme dlouho čekali“, říká. „Jakékoli zlepšení v Tibetu a Sin-ťiangu může přijít jen z otevřenějších oblastí Číny.“ (Viz článek „Dalajlama mlčí ohledně budoucnosti Tibetu“)

Sü uvedl, že by Tibet by neměl být považován za citlivé téma, a že Iniciativa pro transparentnost konstituce nemá od doby zvěřejnění zprávy žádné problémy s vládou. Bequelin ale tvrdí, že důvod proč zpráva nezpůsobila potíže je, že nebyla v Číně příliš šířena a nedostalo se jí větší mediální pozornosti. Buquelin dodává, že organizace sice byla schopna zveřejnit dokument na svých webových stránkách, pochybuje však, že tištěné kopie budou kdy moci být v Číne šířeny.

Přeloženo podle článku: Failed Government Policies Sparked Tibet Riots

Přerušení těžby v Markhamu prý vyřešeno

27. května 2009

Vyřešila jednání dlouhotrvající spory ohledně plánované těžby zlata na posvátném tibetském území?

HONG KONG – Jednání vyřešila přerušení plánovaného těžebního projektu zlata v Tibetu na místě, které Tibeťané považují za posvátné, sdělil místní úředník, tibetští obyvatelé však tvrdí, že napětí ohledně dolu se stále stupňuje.

Úředník oblastního úřadu pro obchod v Markhamu (čínsky Mang-kchanu), Tibetské autonomní oblasti Čhamdo, se nechal slyšet, že spor, jehož se účastnily stovky Tibeťanů, je téměř uzavřen.

„Na místě jsou všichni přední představitelé okresu a ten případ je takřka uzavřen. Místní obyvatelé na to [těžební projekt] však mají jiný názor,“ vyjádřil se v rozhovoru úředník, který si nepřál být jmenován.

„Spor jsme vyřešili vyjednáváním, abychom se ujistili, že obě strany jsou s výsledkem spokojeny – tedy, že těžební projekt by neměl do budoucna způsobit zněčištění životního prostředí, a že místní obyvatelům se dostane jistého odškodnění.“ Tibetští obyvatelé nicméně tvrdí, že napětí stále roste.

Delegace tibetských podnikatelů z Markhamu, která byla mezitím vyslána do Lhasy, se doposud nevrátila, uvedly tibetské zdroje s dodatkem, že skupina měla v plánu protestovat na úřadě vlády ve Lhase, hlavním městě oblasti.

„Rozhodli předstoupit před úřad Tibetské autonomní oblasti ve Lhase a protestovat proti zacházení čínských úřadů s tibetskými obyvateli v Markhamu. Chtějí ten těžební projekt zastavit “, uvedl muž v současné době sídlící ve Lhase.

„Mezi místem, kde se shromáždily tibetští protestující, čínskými úředníky a ozbrojenými složkami je most“, vypovídal ve čtvrtek tibetský usedlík.

„V areálu školy jsou rozmístěny bezpečnostní jednotky. Škola byla zavřena a všech 200 studentů bylo posláno domů. Někteří z nich se dostali až na naší stranu mostu, ale my se stále bráníme.“

Mladí Tibeťané zablokováni

24. května, podle místních svědků, čínské ozbrojené složky zadržely a zbily jednoho z protestujících, dvaapadesátiletého Sonama Wangdu.

„Surově ho zbili, nedrželi ho ale dlouho, pak ho pustili“, uvedl jeden z místních. Další sdělil, že organizátoři protestu řekli všem protestujícím starším šedesáti a mladším osmnácti let, aby se s ohledem na vlastní bezpečnost vrátili domů.

Dále řekl, že mnozí mladí Tibeťané, kteří oznámili, že se plánují odvolat k vyšším orgánům v Číně, se pokusili odjet z místa prostestu na motocyklech, místní bezpečnost jim v tom však zabránila.

Posvátné území

Místní obyvatelé říkají, že protesty proti plánovaným těžebním projektům už se konají tři až čtyři měsíce, začaly poté, co místní úřady schválily zahájení těžby čínskou těžební a dřevařskou společností Čung-kchaj.

Tibeťané toto místo, známé jako Ser Ngul lo (v tibetštině „Věk zlata a stříbra“), tradičně uctívají , v obdobích sucha se zde konají obřady, uvádějí místní Tibeťané.

Pema Thinley, místopředseda komunistické strany Tibetské autonomní oblasti, byl vyslán do Markhamu s cílem přesvědčit místní obyvatele, aby přijali otevření dolu, řekl jeden z protestujících. Usedlíci však v protestech pokračovali a Pema Thinley 5. dubna odjel zpět do hlavního města oblasti, Lhasy.

16. května dorazili na místo příslušníci policie a ozbrojených sil, 500 Tibeťanů však podle místních zahájilo blokádu silnice.
Po tomto incidentu oddělila policie protestující od zbytku vesnice a zablokovala veškeré telekomunikační sítě v oblasti. S protestujícími se nebylo možné spojit.

Původní zpravodajství poskytli Lobsang Choephel pro tibetskou sekci Rádia svobodná Asie a Ting Siao pro mandarínskou sekci. Vedoucí tibetské sekce: Jigme Ngapo, vedoucí mandarínské sekce: Jennifer Čchou. Přeložili: Karma Dorjee, Jennifer Čchou a Ťia Jüan. Pro anglické webové stránky napsal Joshua Lipes. Redigovala Sarah Jackson-Han.

Přeloženo podle článku Rádia svobodná Asie: Mine Standoff Said Resolved

Těšíkovský čorten

Nezisková organizace - Malé občanské sdružení tolerance- M.O.S.T. pořádá v Olomouci ve dnech 20.-21.6.2009 již druhý ročník cyklojízdy za lidská práva, tentokrát s názvem

„Těšíkovský čorten“

Akce si klade za cíl informovat veřejnost o pokračujícím potlačování lidských práv v Čínou okupovaném Tibetu a hlavně upozornit na možnost finanční pomoci tibetským uprchlíkům v indickém exilu.

Dnešní postavení Tibeťanů v jejich zemi je nám – Čechům obzvlášť jasné, díky naší vlastní zkušenosti s internacionální pomocí „Velkého bratra“ v roce 1968. Naštěstí pro nás, tato zkušenost skončila už po 21 letech. Nyní s vděčností vzpomínáme na všechny ty, kteří se tehdy, ze zahraničí, zasazovali o návrat demokracie a svobody do tehdejšího Československa. Dnes jsme v této roli my – svobodní občané demokratického srdce svobodné Evropy a v naší někdejší roli jsou právě Tibeťané utlačovaní Čínou.

Občanské sdružení M.O.S.T. má za sebou již několik úspěšných celorepublikových akcí s mediální podporou (Festival pro Tibet-březen 2009, Medvídek pro Tibet-prosinec 2008 , Cyklojízda za lidská práva srpen 2008, aj.)

Pomoci může i ten kdo se nezúčastní cyklojízdy a to

a/ formou rádcovské SMSky: „DMS KMOTROVSTVI“ na číslo
b/ libovolnou částkou zaslanou na účet č.: 108 90/ 5500
c/ zapojením se do projektu „Kmotrovství na dálku“ info na www.ProTibet.org“

Čorten (kamenná mohyla s dřevěnou tyčí a barevnými praporky) – je původně náboženský, ale také národní tibetský symbol, který bude originálním vyjádřením solidarity s bojem Tibetu za svobodu. Čorten vznikne tak, že každý účastník akce přidá na mohylu svůj kámen (sebraný na místě). Předpokládaná výška čortenu bude zpočátku cca 1m. Místo založení čortenu je v areálu Těšíkovské kyselky, kde bude umístěna i informační tabule.

Cyklojízda bude pokračovat v sobotu a v neděli doprovodným programem v areálu Těšíkovského Mlýna u Šternberka a v hospodě „Za bukem“, která je vyhlášenou cyklistickou destinací.

Program

Sobota 20.6.2009

Start cyklojízdy:, v 10.00hod, v Olomouci před restaurací Bristol (od 9.30 nakládání zavazadel)
Přestávka (oběd): 12-14h hospoda Za Bukem
Cíl: 14.00h areál Těšíkovské kyselky – založení čortenu.

Délka trasy je ca 25km, prakticky pořád po rovině. Vhodné i pro děti od 10ti let. Trasa povede po méně frekventovaných komunikacích: Olomouc-Bristol, Chválkovická, Švabinského, Samotišky, Toveř, Dolany, Bělkovice-Lašťany, Bělkovické údolí, Těšíkovský Mlýn, Těšíkovská kyselka.

Doprovodný program: areál Těšíkovského Mlýna 15-24h (aktuální info v hospodě Za bukem)

Neděle 21.6.2009

Doprovodný program 9-16h:
- obchod s tibetskými suvenýry
- sportovní atrakce (nordic walking, petanque, kite, mountainboard)
- muzikoterapie (tibetské misky,práce s čakrami, bubny aj.)
- masáže(tibetská masáž hlavy,tibetská masáž nohama )
- fyzioterapie-instruktoři (cvičení 5 tibeťanů, Taiči, Falu Gong ap.)
- bubnování,
- táborák,
- prezentace vaření na solárním vařiči
- kadeřníci (na podporu Tibetu se nechte ostříhat)
- přednášky (zdravá výživa)

Účastníci akce nejsou hromadně pojištěni proti úrazu. Každý účastník jede na vlastní riziko.
Cyklojízdy i celého programu akce se může zdarma zúčastnit každý, i nepřihlášený. Organizátoři ovšem budou každému vděčni za nahlášení účasti předem. Doprovodného programu se mohou zúčastnit i ti zájemci, kteří se přímo nezúčastní cyklojízdy (přijedou autem, busem, koňmo, na vozíčku apod.)

Účast na akci je možná v libovolném časovém rozsahu:
1/ v So tam a individuelně kdykoliv zpátky (bez noclehu)
2/ v So tam, nocleh a individuálně kdykoliv v Ne zpět

Více info na www.ProTibet.org a www.tesikov.info

Zašlete dopis proti těžebním aktivitám v Tibetu

1. Ukázkový dopis společnosti Continental Minerals
2. Kontaktní informace Continental Minerals a Huntera Dickinsona
3. Anglická verze k zaslání

1. UKÁZKOVÝ DOPIS
Určeno k zaslání společnosti Continental, po úpravě možno zaslat mateřské společnosti Hunter Dickinson (kontakty níže). Text zasílejte v anglickém jazyce (níže).

[Vaše jméno, organizace a adresa]

Pan David Copeland
prezident and ředitel společnosti Continental Minerals
1020 - 800 West Pender Street
Vancouver BC V6C 2V6, Kanada

[datum]

Vážený pane Copelande,

Připojuji se k desetitisícům lidí, kteří jsou hluboce znepokojeni pokračujícími těžebními projekty společnosti Continental Minerals v oblasti Shetongmon (čínsky Sie-tchung-men, ang. přepis Xietongmen) v centrálním Tibetu, za stupňujícího se útlaku tamějších tibetských obyvatel. Vyzývám vás k okamžitému zastavení provozu v Tibetu, v opačném případě budete čelit vzrůstajícímu celosvětovému odporu.

Mapa: Rozloha majetku společnosti Continental Minerals v Sie-tchung-menu je 1290 hektarů, nachází se 240 kilometrů jihozápadně od Lhasy.

Pouhý týden poté, co Continental Minerals zveřejnila svou poslední zprávu o nalezištích nerostných surovin v shetongmonských dolech, se do světa dostaly nové zprávy o čínskou armádou potlačených pokojných tibetských protestech proti těžebním projektům.

24. května se obyvatelé oblasti Tawu a Nyagchu (Tibetské autonomní oblasti v Karze, čínské provincie S'-čchuan) shromáždili před místním úřadem k protestům proti plánovanému nucenému přesídlení desetitisíců Tibeťanů kvůli chystané výstavbě hydroelektrické přehrady. Tibetské centrum pro lidská práva a demokracii (TCHDR) oznámilo, že čínské vojenské jednotky začaly bez váhaní střílet do zástupu protestujících a vážně tak zranily šest tibetských žen, jejichž současný stav není znám.

V Markhamu (v Tibetské autonomní oblasti Čhamdo) pokojně protestují již několik měsíců stovky Tibeťanů proti plánované těžbě zlata obsazením těžební oblasti. Tisková kancelář AsiaNews 16. května 2009 informovala, že čínské úřady zareagovaly vysláním bezpečnostních složek do oblasti. 500 Tibeťanů však zablokovalo příjezdovou cestu k dolu což vedlo k několikadennímu přerušení těžby. Pozdější zprávy uvádějí, že několik stovek Tibeťanů odcestovalo do Lhasy, aby zde podalo stížnost proti trvajícímu zacházení místních úředníků s tibetskými protestujícími.

Tyto protesty jsou jasnou známkou odporu tibetského lidu proti vykořisťování přírodních zdrojů Tibetu, bez předchozího poskytnutí informací a bez jejich dobrovolného souhlasu, mezinárodního práva, které jim bylo pod násilnou čínskou okupací odepřeno.

Tibeťané, kteří se odváží protestovat proti těžebním projektům, tak činí s vědomím, že riskují zatčení, věznění a dokonce smrt. V důsledku loňského tvrdého zásahu proti převážně pokojným protestům v Tibetu byly tisíce Tibeťanů uvězněny nebo se pohřešují. Tibet je i nadále oblastí nepokojů, kde čínské ozbrojené složky střeží města a kláštery a zahraničním novinářům přístup zůstává odepřen.

19. května jste uvedli: „projekt v Sie-tchung-menu může být pro oblast dlouhodobým přínosem.“ Tibeťané, však nemohou mluvit do toho, jakým způsobem bude využita jejich půda a těžba tak ohrožuje jejich způsob života, kulturu a životního prostředí.

V březnu 2007 byla kanadskou vládou zadána zpráva zabývající se společenskou odpovědností těžebního průmyslu v níž byl zahrnut návrh na zavedení mezinárodních zapovězených oblastí do kterých by byl kanadským těžebním společnostem odepřen přístup, včetně zemí, kde dochází k závažnému porušování lidských práv jako jsou Barma a Tibet.

Ke svému zklamání se dozvídám, že neberete tato doporučení v úvahu, ani neodpovídáte na předchozí dopisy Kanadského výboru pro Tibet (Canada Tibet Committee) a Studentů za svobodný Tibet (SFT), vyzývající vás k okamžitému zastavení těžební činnosti v Tibetu.

Vaší činností v Tibetu se spolu s čínskou vládou podílíte na násilném potlačování lidských práv a svobod Tibeťanů. Přidávám se tímto k celosvětovému protestu proti těžebnímu projektu v Sie-tchung-menu a v úsilí o zastavení těžby v Tibetu hodlám pokračovat i nadále.

S pozdravem,
[Vaše jméno, pozice a organizace]

------------------------------

2. KONTAKTNÍ INFORMACE
a. Společnost Continental Minerals
Prezident společnosti pan David Copeland
Adresa: Continental Minerals Corporation
1020 - 800 West Pender Street
Vancouver BC V6C 2V6
Kanada
Fax: +1 604 684 8092
Email: info@hdgold.com

b. Hunter Dickinson
(Poznámka: stejná adresa, fax a email jako Continental)
Prezident společnosti: Pan Ronald Thiessen
Adresa: Hunter Dickinson
1020 - 800 West Pender Street
Vancouver BC V6C 2V6
Kanada
Fax: +1 604 684 8092
Email: info@hdgold.com


3. VERZE V AJ


[Your name, organisation & address]

Mr David Copeland, President and CEO
Continental Minerals Corporation
1020 - 800 West Pender Street
Vancouver BC V6C 2V6
Canada

[Date]

Dear Mr Copeland

I join tens of thousands of people who are deeply concerned over Continental Minerals’ continued mining operations at Shetongmon [Ch: Xietongmen] in central Tibet while the Chinese authorities are intensifying their crackdown on Tibetans in Tibet. I call on you to immediately cease all operations in Tibet or face increased global opposition.

Just one week after Continental Minerals published its latest report on the mineral deposits at the Shetongmon mine site, news reached the outside world of Chinese troops quelling Tibetans’ peaceful protests against natural resource projects:

On 24 May 2009, residents of Tawu and Nyagchu County (Karze Tibet Autonomous Prefecture, Sichuan Province) gathered at the local county headquarters to protest the planned forced-relocation of tens of thousands of Tibetans to make room for the construction of a hydroelectric dam. Tibetan Centre for Human Rights and Democracy reported that Chinese troops fired indiscriminately into the crowd of protestors, and six Tibetan women were seriously wounded. Their current condition is unknown.

In Markham County (Chamdo Prefecture, Tibetan Autonomous Region) hundreds of Tibetans have been protesting against a planned gold mine by peacefully occupying the area for the past several months. AsiaNews reported that on 16 May 2009, the Chinese authorities responded by sending in security forces. However, up to 500 Tibetans blocked the road leading to the planned mine, which led to a stand-off lasting for several days. Subsequent news indicates that several hundred Tibetans have traveled to Lhasa to complain to the provincial authorities of the ongoing harassment of Tibetan protesters by local officials.

These protests are a clear indication of the Tibetan people’s opposition to the exploitation of their natural resources without their free, prior and informed consent – an international right that has been denied to them under China’s violent military occupation.

Tibetans who dare to protest mining projects do so knowing that they risk arrest, imprisonment, and even death. Following the Chinese government's crackdown on last year's overwhelmingly peaceful protests in Tibet, thousands of Tibetans have been imprisoned or disappeared. Tibet remains a conflict zone, with Chinese armed forces patrolling towns and monasteries, and foreign journalists continue to be denied access to Tibetan areas.

On 19 May, you stated "the Xietongmen project can bring long-term benefits to the region." However, the Tibetan people have no say in the use of their land, and mining in this context poses a serious threat to the survival of the people, their culture, and the environment.

In March 2007, a report commissioned by the Government of Canada to look at corporate social responsibility in the extractive sector included the suggestion that “international ‘no-go’ zones for Canadian extractive companies be established, including countries with serious and widespread human rights abuses, such as Burma and Tibet.”

I am disappointed to learn that you have not heeded this recommendation nor responded to previous letters from Canada Tibet Committee and Students for a Free Tibet calling for your immediate withdrawal from Tibet.

By working in Tibet, your company is complicit in the Chinese government’s violent suppression of the Tibetan people's desire for human rights and freedom. I add my voice to the global opposition to your Shetongmon mine project and will continue to work to end your operations in Tibet.

Yours sincerely

[Your name, position & organisation]

6 tibetských žen vážně zraněno při protestu proti stavbě čínské vodní elektrárny

26. května 2009

Dharamsala: Nejméně 6 tibetských žen bylo vážně postřeleno v oblasti Tawu poté, co čínské bezpečnostní jednotky začaly střílet na skupinu Tibeťanů, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s násilným přemísťováním desítek tisíc Tibeťanů, uvedl místní zdroj v pondělí.


Příslušníci Veřejné bezpečnosti a Lidové ozbrojenecké policie v neděli 24. května místního času bez váhání začali střílet na tibetské obyvatele oblasti Tawu a Nyagchu v prefektuře Kardze Tibetské autonomní oblasti.

Svědci připisují incident stavbě přední čínské vodní elektrárny mezi oblastí Nyagchu a Tawu, která je důvodem k rozsáhlému vysídlení místních Tibeťanů. Čínská vláda donutila místní obyvatele v Tawu podepsat souhlas se stavbou, když ji začínala na počátku roku 2008 plánovat.

Letos čínské úřady opět přitvrzují ve svých plánech na přemístění proti nimž se staví ti Tibeťané, kteří vehementně odmítají opustit domovy a půdu svých předků.


Čínská vláda do této oblasti následně, 5. května 2009, poslala veliké množství ozbrojených policeních jednotek, které zničily domovy některých rodin, včetně rodin Ati Gyatso a Chego Pezi Tsang.

Úřady již dříve zorganizovaly shromáždění na němž byl vztyčen základní stavební pilíř stavby jako součást plánovaného přemístění obyvatel města Wara Mato. Obyvatelé vyjádřili silný nesouhlas s násilným přemisťováním a odmítli se přestěhovat s tím, že jsou vlastníky půdy, ve vzteku, vedeni ženou jménem Lamo, které se odhaduje přes 70 let, pilíř zničili.


Obyvatelé z oblastí Tawu a Nyagchu se později shromáždili na protest proti rannímu příjezdu ozbrojených složek, armáda na ně ráno 24. května začala střílet, šest tibetských žen bylo vážně zraněno.

Postřelené ženy byly identifikovány jako Tsering Lamo, Rigzin Lhamo, Dolma, Kelsang, Dolkar a Khaying.

Svědci nebyli ovšem schopni potvrdit, zda zraněné ženy přežily, protože byly bezprostředně po střílení násilím odvlečeny.

Článek přeložen podle: 6 Tibetans Seriously Wounded in Protests Against China's Hydroelectric Dam Project

Foto 2: Oblast Tawu (čínsky: Tao-fu Sien, ang. přepis: Daofu Xian)
Řeka Sien-šuej (ang. přepis Xianshui) protéká na jihu oblastí Tawu ze západu směrem na východ, pak se prudce stáčí a vlévá se do řeky Ngyagchu (čínsky Ja-lung, ang. přepis: Yalong) u oblasti Nyagchu (čínsky: Ja-ťiang, ang. přepis: Yajiang)

Foto 3: Město Nyagchuka na východní straně řeky

(Fotografie byly pořízeny v rámci studie Marshal and Cooke zabývající se tibetskými oblastmi mimo Tibetskou autonomní oblast)

Velvyslanec dalajlamy hledá způsob, jak oslovit Číňany

Zveřejněno 20. května 2009
REUTERS

Tokyo - Dalajlamovi velvyslanci hledají způsob, jak přímo oslovit čínský lid poté, co jednání o Tibetu s Pekingem uvízla na mrtvém bodě, uvedl ve středu jeden z nich.

Poslední neúspěšné kolo jednání mezi čínskou vládou a dalajlamovými velvyslanci se uskutečnilo v listopadu, kdy čínská strana oficiálně zamítla jejich požadavky na „nejvyšší stupeň autonomie“ pro Tibet.

„Bohužel, až doposud nepřišel žádný signál od pekingské vlády, že by byla připravena znovu obnovit dialog“, sdělil reportétům Kelsang Gyaltsen, dalajlamův velvyslanec, na tiskové konferenci v Tokyu, které návštívil, aby se zde setkal s příznivci nositele Nobelovy ceny z roku 1989.

„Takže, na základě tohoto vývoje, je pozice Jeho Svatosti dalajlamy a tibetské exilové správy taková, že zatímco jsme připraveni se angažovat v seriózním jednání s čínskou vládou, vyvineme větší úsilí v navázování kontaktu s čínskými lidmi.

Dalajlama a tibetská vláda se naží zakládat asociace na podporu sino-tibetského přátelství, více publikovat o tibetské kultuře a náboženství v čínském jazyce, uvedl Gyaltsen, a dodal, že nemají přímý způsob, jak zasílat takové materiály do Číny.


Čínská vláda, která využívá svůj diplomatický vliv k blokování protibetských zpráv, nazývá dalajlamu reakcionářem, který usiluje o odtržení téměř celé čtvrtiny území Čínské lidové republiky.

Třiasedmdesátiletý exilový, v Indii žijící, duchovní vůdce tato obvinění popírá a tvrdí, že usiluje o širší práva pro tibetský lid, včetně náboženské svobody a skutečné autonomie.

Čínský premiér Wen Ťi-pao se v březnu vyjádřil, že Čína je otevřená dalším jednáním s představiteli dalajlamy, pokud se duchovní vůdce Tibetu zřekne toho, co Peking nazývá separatismem.

Přeloženo podle článku: Dalai Lama envoy eyes reaching out to Chinese people