Papež naléhá na opětovné usmíření s Čínou

Zveřejněno: pondělí, 25. května 2009

Autor: David Willey
BBC News, Řím

Papež vyzval čínské katolíky, členy státem tolerované vlastenecké církve a příslušníky tajné podzemní církve, aby podnikli kroky k usmíření.

Peking přerušil formální diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a katolickou víru je povoleno vyznávat pouze v oficiálně uznávaných církvích.

Členové podzemní církve jsou však i nadále věrní Římu.

Odhaduje se, že celkem je v Číně více než 10 milionů katolíků.

V utajení

Poselství papeže Benedikta XVI. mělo formu poznámek pod čarou a dodatků k původnímu dopisu, který byl odeslán před dvěma lety.

V onom dopise pochválil papež členy tzv. podzemní církve, kteří zůstali věrní Římu po více než půlstoletí komunistické nadvlády.

Přestože státem schválená vlastenecká církev uznává papeže jako svého duchovního vůdce, jmenuje své vlastní biskupy a kněze bez svolení Říma.

Miliony čínských katolíků, nikdo přesně neví kolik, stále vyznávají svou víru tajně nebo zčásti tajně v neoficiálních katolických komunitách.

Ty jsou čas od času vystaveny pronásledování úřady.

Usmíření věřících

Vatikán nedávno odsoudil novou vlnu zatýkání knězů a biskupů podzemní církve.

Po celý minulý rok vyjednávali na nejvyšší úrovni představitelé Vatikánu se svými čínskými protějšky s cílem obnovit diplomatické vztahy, výsledky však přicházejí jen pomalu.

Poslední poselství z Vatikánu, zveřejněné na jeho nových webových stránkách v čínském jazyce, vyzývá věřící v Číně, aby se jako křesťané spojili se svými bližními a překonali rozdíly v zájmu jednoty církve.

Papež považuje možné sjednocení čínských katolíků obou těchto církví, vlastenecké a podzemní, za jednu z nejdůležitějších priorit.

Přeloženo podle článku: Pope urges China reconciliation

Stůl pro tyrany

Autor: Václav Havel
Zveřejněno 10. května 2009 v The New York Times

Představte si volbu, jejíž výsledky jsou předem dány a množství kandidátů je obecně považováno za nekvalifikované. Jakékoli domněle demokratické hlasování vedené tímto způsobem by bylo považováno za frašku. Již zítra se bude Valné shromáždění OSN podílet právě na takových „volbách“, bude hlasovat pro 47 členů, kteří obsadí posty v Radě pro lidská práva.

Pouhých 20 zemí se uchází o 18 volných křesel. Křesla jsou rozdělena mezi 5 geografických regionů světa, 3 z pěti regionů navrhly stejný počet kandidátů jako je počet křesel, čímž se postaraly o to, že nebude možné vybrat nejlepší zastánce lidských práv z každého regionu.

Zdá se, že vlády zapomněly na své sliby, které učinily před pouhými třemi lety, kdy se zavázaly vytvořit organizaci, která bude schopná chránit oběti a postavit se proti porušování lidských práv kdekoliv na světě.

Základní podmínkou bylo členství. Komise OSN pro lidská práva, předchůdce Rady, se v roce 2006 rozpadla především protože příliš dlouho povolovala největším porušovatelům lidských práv, jako například Súdán nebo Zimbabwe, blokovat postup proti jejich vlastním přečinům.

Rada měla být jiná. Poprvé země souhlasily, že začnou při volbě členů rady brát lidská práva v úvahu, a ty členské státy, které selhaly, podle slov zakládající rezoluce „dostát nejvyšším normám podpory a ochrany lidských práv“ měly být přezkoumány a jejich posty měly být ohroženy. Obětem porušování a obhájcům lidských práv daly tyto reformy naději na důvěryhodný a efektivní orgán.

Teď se však zdá, že zásady podlehly prospěchářství. Vlády pokračují v obchodování s členskými hlasy v různých orgánech OSN, politické motivy mají před lidskými právy přednost. Nedostatek konkurence napovídá, že státy, kterým záleží na lidských právech na nich nezáleží dost. Latinská Amerika, oblast prosperujících demokracií, dovolila Kubě, aby se ucházela o obnovu svého členství. Asijské země bezpodmínečně podpořily pět kandidátů na pět křesel pro tuto oblast, mezi nimi Čínu a Saudskou Arábii.

V minulých letech vyzval Západ státy z ostatních regionů, které respektují lidská práva, aby se účastnily voleb. Tento rok se své morální autority vzdaly a do voleb rady nominovaly nekonkurenční kandidáty. Nový Zéland se stáhl poté, co Spojené státy vyhlásily svoji kandidaturu, čímž je nechal spolu s Belgií a Norskem se ucházet o 3 posty.

I tam, kde je jakási konkurence zaručena, je i tak minimální. V části východní evropy, která podle pravidel OSN zahrnuje země za bývalou Železnou oponou, včetně té mé, České republiky, se o znovuzvolení ucházejí Azerbajdžán a Rusko, přitom stav lidských práv v těchto zemích je sporný až bídný. Pouze Maďarsko se rozhoupalo a ucházelo se o dva posty. Váhavost východoevropských zemí chránit vedení před porušovateli lidských práv není povzbudivá.

Stejně jako občané Azerbajdžánu, Číny, Kuby, Ruska a Saudské Arábie, i já vím, jaké je žít v zemi, kde stát kontroluje veřejné mínění, potlačuje opozici a vážně omezuje svobodu slova.
Je pro mě o to hrozivější sledovat ochotu s jakou se země Latinské Ameriky nečinně dívají na to, jak rada ztrácí důvěryhodnost a respekt.

Aktivisté a novináři v Azerbajdžánu a na Kubě již apelovali na mezinárodní společenství, aby jejich země nebyly zvoleny do Rady pro lidská práva. Státy, kterým záleží na lidských právech a integritě rady neomohou zůstat lhostejné. Tyto země musejí vyjádřit solidaritu obětem porušování lidských práv a zachránit radu jednoduše tím, že odmítnout volit jejich porušovatele v těchto ostudně nesoutěživých volbách.

Václav Havel byl prezidentem České Republiky v letech 1993 až 2003.
Přeloženo podle článku: A Table for Tyrants

Evropa potřebuje společný postup ohledně Tibetu

19.5. 2009, European Voice

Aby byla Evropská unie schopna čelit nepřetržitému intenzivnímu tlaku Číny, je třeba, aby se sjednotila a zanechala svých nejednoznačných postojů.

To, že Čína zrušila prosincový summit s představiteli EU ukázalo, jak důležitá je pro Peking tibetská otázka ve vztazích s Evropou. Čína od summitu ustoupila, protože se francouzský prezident Nicolas Sarkozy, v té době předsedající EU, chystal setkat s tibetským exilovým vůdcem dalajlamou.

Rozhodnutí „potrestat“ EU jako celek rovněž poukázalo na potřebu jednotné evropské odpovědi a politiky vůči Číně.

20. května, na, od nezdařeného summitu prvním, setkání evropských představitelů s čínskými protějšky, měl být Tibet tématem na němž měl být ukázán jednotný postoj.

Mnoho vlád a parlamentů zemí EU dalo v průběhu let najevo veliký zájem na dialogu mezi Čínou a dajlamou ohledně budoucnosti Tibetu a EU má k dispozici řadu nejrůznějších opatření, která by mohla využít k prosazení tohoto cíle.

Avšak stanoviska přijatá Evropskou radou ministrů, Evropskou komisí a 27 členskými státy jsou nejednoznačná a přizpůsobují se obecnému předpokladu, že čínská vláda, ovlivněna pozitivním přístupem spolupráce, zliberalizuje svou ekonomiku a začne se ubírat směrem k demokratizaci.

EU by měla mít na Čínu vliv, koneckonců stala se namísto USA jejím největším obchodním partnerem.

Avšak, jak poznamenal Evropský parlament, prohlubující se evropské ekonomické a obchodní vztahy s Čínou nepřinesly ani pokrok v oblasti lidských práv, ani uvolnění politické scény.

Takovýto přístup EU podceňuje čínskou schopnost využívat spolupráci s EU ke svým vlastním cílům a tendencím zamezit kritice své politiky v Tibetu a stavu lidských práv.

Země EU se jednoznačně přepočítaly, dělají ústupky Číně, ty ale nejsou opětovány.

Čínská vláda navíc usilovala o to, aby se veškeré diskuze ohledně Tibetu vedly jako „dialog“ za zavřenými dveřmi.

Peking rozvrací a zpolitizovává mezinárodní tribunály, které kritizují stav lidských práv v Číně.

Čína například odmítla odpovědět na legitimní dotazy evropských vlád ohledně použití ozbrojené síly proti neozbrojeným protestujícím v Tibetu, či stavu jednotlivých zadržených osob.

EU by se neměla spokojit s pouhým dialogem.

Dialog bez přiměřených mezníků vede k bezvýznamnému tlachání.

Bylo by efektivnější, kdyby členské státy EU propojily soukromá vyjádření s jasnými veřejnými prohlášeními.

Pokud jde o politiku týkající se výlučně Tibetu, nedostatek soudržnosti mezi evropskými členskými státy a protichůdné přístupy ke specifickým problémům, zvláště pak souvisejícím s protokolem setkávání se s dalajlamou, oslabují vliv EU.


Rovněž nechávají některé země napospas čínskému vyhrožování.

V prosinci Čína ukázala, že je ochotná na základě těchto hrozeb jednat - momentálně vyvájí silný nátlak na Dánsko, Nizozemí a Francii, aby úplně zrušily návštěvy nebo zamezily setkáním s dalajlamou, které se mají konat koncem tohoto měsíce.

Taková diplomatická šikana odkrývá nerovnocenné hodnoty Číny a EU. To se samozřejmě projevuje nejnázorněji v Číně samotné.

Poslední rok se čínská vláda zabývala hlavně komplexním maskováním mučení, mizení a zabíjení lidí, k němuž dochází v Tibetu od řady loňských protestů proti čínské vládě, v drtivé většině pokojných.

To kombinuje se zlovolnou propagandou namířenou proti dalajlamovi.

Evropa za posledních 50 let propojila podporu dalajlamy s politickou nejednoznačností vůči Tibetu.

Evropa musí pomoci oběma stranám překonat překážky a pohnout se kupředu.

K tomu je třeba zahájit velmi silnou obranu proti čínské šikaně.

Silná obrana zase ale vyžaduje jednotu v rámci EU, jednotu na základě společných zájmů.

Nejednoznačnost v době, kdy jsou Tibeťané, kteří jednoduše vyjadřují své názory i nadále mučeni a zabíjeni, je významnou historickou a morální chybou.

Tento týden potřebuje EU na summitu ukázat rozhodnost vůči takto hrubému porušování lidských práv, a o to více zde prosazovat dialog mezi Pekingem a dalajlamou.

Jen málo lidí na Západě pochybuje o dalajlámově závazku a víře v dialog, samotná Čína by měla být připravená vést rozhovor s mužem, jehož pozice je formulována na základě čínské ústavy a čínských zákonů.

Autor článku: Vincent Metten je ředitel pro Evropskou politiku organizace Mezinárodní kampaň za Tibet (ICT)

Článek přeložen podle: Europe needs a united front on Tibet

Čína kritizuje vyšetřování španělského soudce ohledně Tibetu

Čína obhajuje své působení v Tibetu, odmítá však komentovat, zda bude vyhověno žádosti španělského soudce ohledně výslechu osmi vyšších státní úředníků v Číně.

Expatica (Španělsko), 8. května 2009

Peking (AFP) -- Čína ve čtvrtek obhajovala své postupy v Tibetu poté, co se španělský soudce vyjádřil, že by rád vyslechl osm vyšších státních úředníků podezřelých z genocidy v této oblasti.

Soudce Nejvyššího španělského soudu Santiago Pedraz v úterý oznámil, že chce nechat vyšetřit potlačení nepokojů, které po čtyřech dnech pokojných protestů proti čínské nadvládě propukly dne 14. března loňského roku v Tibetu.

„Události 14. března, ke kterým došlo loni ve Lhase, byly vážným trestným a násilným činem a čínská vláda měla právo postupovat podle zákona“, sdělil reportérům mluvčí ministerstva zahraničí Ma Čao-sü.

„Vyzýváme tedy příslušné země, aby dodržovaly mezinárodní právo a základní normy určující mezinárodní vztahy a nepodporovaly separatisty.“

Mluvčí však odmítl komentovat, zda čínské orgány přidělí španělskému soudci povolení vycestovat do Číny a vyslechnout oněch osm podezřelých, mezi nimž je i ministr obrany Liang Kuang-lie.

Žaloba byla na čínské úředníky podána loni v červenci tibetskou lidskoprávní organizací Výbor pro podporu Tibetu (Tibet Support Committee) a soudem přijata o měsíc později, jen několik dní před zahájením olympiády v Pekingu.

Žalobce „odsuzuje novou vlnu útlaku, která začala v Tibetu po protestech ze dne 10. března 2008 a chystá se prokázat to, že zločiny genocidy jsou na tibetském lidu páchány i nadále“.

Podle tibetské exilové vlády bylo zabito na 203 Tibeťanů a přibližně 1000 zraněno při následném čínském zásahu proti protestujícím. Peking trvá na tom, že byl zabit jen jeden „povstalec“ a obviňuje „vzbouřence“ ze zabití 21 lidí.

Obžaloba dále „odsuzuje čínské pokusy o zneužití celosvětové války proti terorismu k ospravedlnění a zastírání zločinů proti lidskosti páchaných na tibetském lidu.“

Přeloženo podle článku: China criticises Spanish judge's Tibet probe

Související články:

Španělský soudce žádá o výslech čínských ministrů ohledně Tibetu
Vraždy a mučení pokračovaly také v průběhu olympijských her

Buddhistická svatyně v centru Ostravy

Ostrava, 13.5.2009

V buddhistickou svatyni se na několik dnů proměnila výstavní síň Ostravské univerzity v centru Ostravy. Osm buddhistických mnichů zde před velkým obrazem paláce Potaly a fotografií Jeho Svatosti dalajlamy vytváří již třetí den pískovou mandalu.

Mandala Buddhy medicíny (tibetsky Sangye Menlha) je podle tibetského buddhismu projevem léčivých sil všech osvícených bytostí. Kontakt s Buddhou medicíny, pronášení jeho manter a provádění příslušných praxí uzdravuje naše „vnější“ choroby, ale rovněž i „vnitřní“ nemoci jako jsou například nenávist a chamtivost.

Mniši se soustředěně sklání nad černou deskou pokrytou několika vrstvami pestrobarevných písků. S přesností vycvičenou mnoha lety praxe a duchovních cvičení vysypávají zrníčko po zrníčku jednotlivé obrazce buddhistického chrámu a jeho okolí. Pod jejich rukama postupně vznikají nádherná vyobrazení květů, nekonečných uzlů, dordží a dalších buddhistických symbolů.

Největší zážitek však přichází při modlitbách, tzv. púdžách, které se konají každý den před započetím sypání. Stejně jako při úvodním rituálu mandaly a modlitbě ke všem učitelům od dob Buddhy v místnosti nikdo ani nedutá. Polovina návštěvníků sedí soustředěně se zavřenýma očima, ostatní pozorují mnichy s velkými žlutými čepicemi, jak zpěvným a rytmickým hlasem odříkávají dlouhé modlitby. Čas od času jsou motlitby přehlušeny silným troubením na tibetské trouby ratungy, řinkotem činelů, bubnů a zvonků. Mniši však jako by si toho nevšímali – vše je součástí rituálu – pokračují v modlitbě.

Na stěně za mnichy visí česká a tibetská vlajka na pozadí paláce Potaly v tibetském hlavním městě Lhase –symbolizuje spojení naší země a Tibetu. Vidíme zde také náboženská vyobrazení Buddhů – tzv.thangky - rámované barevnými pruhy vyšívaných látek. Občas se některá z nich jemně zavlní, jak se kolem ní pohne vzduch. Na průvan zde však nenarazíte. Přesto, že je v malé místnosti po hodině modliteb těžký vzduch, okna se nesmějí otevřít – průvan by mohl pomíchat barevné písky na mandale a zničit tak několikadenní práci mnichů. Buddhistická svatyně je dokonalá – jen s tím rozdílem, že v té „pravé“ v tibetském klášteře nejsou okna a že ta „naše“ je v centru Ostravy.

Přijďte se také vy podívat na sypání pískové mandaly do čtvrtku 14.5.2009 do budovy Ostravské univerzity na Českobratské ulici 16 v Ostravě poblíž Husova sadu. Těžkého vzduchu se bát nemusíte, vzduch vyměňují celý den otevřené dveře.

Ti kteří mají zájem o osobnější setkání s mnichy, nebo se jich na něco zeptat, mají možnost na dnešní besedě v 18h v Centru harmonie na ulici Na Jízdárně 18. Ukončovací rituál rozmetání mandaly a vsypání posvěceného písku do řeky Ostravice se bude konat zítra – ve čtvrtek 14.5. – opět v budově Ostravské univerzity na Českobratrské ulici 16.

Buddhističtí mniši pochází z kláštera Lhodak Gaden Dhonnyiling, který byl jedním ze třinácti nejstarších a nejvýznamnějších klášterů v Tibetu. Poté, co byl klášter v 50. letech zničen čínskou osvobozeneckou armádou, utekli přeživší mniši do Indie, aby zde v tibetské kolonii poblíž města Dehrádún založili klášter v exilu.

Mniši přijeli do Ostravy na pozvání Občanského sdružení M.O.S.T. s cílem představit svou jedinečnou kulturu české veřejnosti a také získat finanční prostředky na obnovu svého kláštera jak v exilu, tak v samotném Tibetu.

Podrobný program a více informací najdete na www.ProTibet.org



Občanské sdružení M.O.S.T.
Tilschové 5, 709 00 Ostrava
www.ProTibet.org
tel. 776 275572 – Matěj Kastner

Španělský soudce žádá o výslech čínských ministrů ohledně Tibetu

Europe News, 5. května 2009

Madrid - Španělský soudce Santiago Pedraz v úterý oznámil, že požádal o výslech osmi čínských politických a vojenských vedoucích představitelů v souvislosti s možnými zločiny proti lidskosti v Tibetu.

Seznam podezřelých, předvolaných soudcem Pedrazem, zahrnuje čínského ministra obrany Lien Kuang-lieho, ministra státní bezpečnosti Keng Chuej- čchanga a ministra veřejné bezpečnosti Meng Ťiang-čua.

Dalšími podezřelými jsou tajemník ÚV KS Číny Tibetské autonomní oblasti Čang Čching-li, tajemník oblastního výboru KS Číny Wang Le-čchüan, ředitel komise pro národnostní záležitosti Li Te-ču, velitel lhasské čínské lidové osvobozené armády Tchung Kuej-šan a politický komisař čcheng-tuejského vojenského komanda Čan Kuej-chua.

Soudce Pedraz již dříve svolil k vyšetřování trestního oznámení podaného několika protibetskými organizacemi, které obviňují Čínu z „obecného a systematického útoku“ proti tibetskému lidu, který měl následovat po nepokojích v březnu 2008.

Při potlačení protestů zemřelo podle obžaloby přibližně 200 lidí, 6 tisíc se od té doby pohřešuje a tisíc dalších bylo vážně zraněno.

Tibetský lid byl pronásledován z „důvodů, které jsou všeobecně považovány za nepřijatelné“, uvedl soudce ve spisu po výslechu svědků.

Soudce Pedraz oznámil, že podezřelí mohou být vyslýcháni španělským Nejvyšším soudem nebo Nejvyšším lidovým soudem čínským.

Další soudce španělského Nejvyššího soudu v současné době vyšetřuje genocidu k níž mělo dojít v Tibetu mezi lety 1980 a 1990.

Španělský Nejvyšší soud vyšetřuje několik údajných případů porušování lidských práv v jiných zemích na základě argumentu, že takovéto zločiny spadají pod všeobecnou jurisdikci.

Článek přeložen podle: Spanish judge requests to interrogate Chinese ministers over Tibet

Související článek: Vraždy a mučení pokračovaly také v průběhu olympijských her