Zveřejněno 11. března 2009
Tato rezoluce týkající se Tibetu byla přijata dne 11. března 2009 Sněmovnou reprezentantů Spojených států. Rezoluce byla vydána u příležitosti 50. výročí povstání proti čínské nadvládě a vyzývá „vládu Čínské lidové republiky, aby zareagovala na dalajlamovy snahy o nalezení trvalého řešení situace v Tibetu, zastavila represi tibetského národa a okamžitě zrušila tvrdá opatření namířená proti Tibeťanům".
Rezoluce 226 Sněmovny reprezentantů Spojených států ze dne 11. března 2009
- vzhledem k tomu, že si tibetský národ uchovával svébytnou kulturní identitu, jazyk a náboženství po více než 2000 let,
- poněvadž v roce 1949 ozbrojené síly Čínské lidové republiky převzaly kontrolu nad východními oblastmi tradiční tibetské domoviny, do března roku 1951 okupovaly tibetské hlavní město Lhasa a oblehly tibetské vládní budovy,
- poněvadž v dubnu 1951, pod hrozbou vojenské okupace, tibetští vládní představitelé podepsali 17-ti bodovou úmluvu, která obsahovala zachování statutu dalajlamy, místní samosprávu, pokračování tibetského politického systému a autotomii pro Tibeťany v rámci Čínské lidové republiky,
- jelikož 10. března 1959 povstal ve Lhase tibetský lid proti čínské nadvládě, čímž reagoval na čínské snahy o podlomení tibetské samosprávy a zvěsti, že čínští představitelé plánovali zadržet Tändzina Gjamccha, Jeho Svatost 14. dalajlamu, tehdejšího duchovního vůdce tibetského národa,
- poněvadž 17. března 1959, když Lidová osvobozenecká armáda zahájila útok na jeho sídlo, dalajlama, v obavě o svou bezpečnost a schopnost vést tibetský lid, uprchl ze Lhasy,
- poněvadž při příchodu do Indie dalajlama prohlásil, že v exilu může udělat více pro obhajobu práv a sebeurčení Tibeťanů, než by mohl na území kontrolovaném ozbrojenými silami Čínské lidové republiky,
- jelikož byl dalajlama přivítán indickou vládou i lidem, jako doklad blízkých kulturních a náboženských vazeb mezi Indií a Tibetem a oboustranným obdivem k filosofiím nenásilí Mahátmy Gandhího a 14. dalajlamy,
- vzhledem k tomu, že pod dalajlamovým vedením překonali Tibeťané nepřízeň osudu a obtíže, za účelem zachování tibetské kulturní identity, jazyka a náboženství založili dynamické exilové komunity v Indii, USA, Evropě a jinde,
- poněvadž se dalajlama zasadil o cestu demokracie v rámci exilové komunity a tak vznikla Ústřední tibetské správa s demokraticky volennými orgány moci výkonné, zákonodárné i soudní,
- poněvadž si Tibeťané každý rok 10. března připomínají okolnosti, které vedly k útěku dalajlamy z Tibetu a svůj boj za zachování identity navzdory asimilačním opatřením Čínské lidové republiky,
- jelikož Kongres Spojených států v průběhu let vysílal silné a jasné signály odsuzující porušování lidských práv ze strany čínské vlády včetně svobody náboženského vyznání, zadržování politických vězňů a zmizení 11. pančhenlamy, Gendüna Čhökji Ňimy,
- s ohledem na to, že v říjnu 2007 obdržel 14. dalajlama Tändzin Gjamccho Zlatou medaili Kongresu, oceňující jeho celoživotní úsilí o propagaci míru po celém světě a nenásilné řešení situace v Tibetu;
- poněvadž cílem vlády Spojených států je podporovat jednotně a napříč vedením různých politických stran skutečný dialog mezi vládou Čínské lidové republiky a dalajlamou nebo jeho zástupci za účelem zajištění skutečné autonomie tibetskému národu;
- jelikož 8 kol dialogu mezi velvyslanci dalajlamy a vládními představiteli Čínské lidové republiky nedokázalo přinést žádné konkrétní a podstatné výsledky,
- vzhledem k výroční zprávě ministerstva zahraničních věcí Spojených států o lidských právech z roku 2008, kde se píše, že: „Stav lidských práv se v tibetských oblastech Číny během roku prudce zhoršil. Orgány pokračovaly ve vážném porušování lidských práv včetně mučení, předběžných zadržení, mimosoudního věznění a domácího vězení. Veřejné potlačování svobody slova, náboženství, shromažďování a pohybu významně vzrostlo po propuknutí jarních protestů napříč Tibetskou náhorní plošinou. Zachování a rozvoj jedinečného tibetského náboženského, kulturního a jazykového dědictví zůstává i nadále předmětem obav.“,
- poněvadž velvyslanci dalajlamy v listopadu 2008 představili, na vyžádání čínských úřadů, Memorandum o skutečné autonomii tibetského národa, navrhující takový plán pro autonomii, který byl byl v souladu s ústavou Čínské lidové republiky,
nyní tedy budiž rozhodnuto, že Sněmovna reprezentantů:
(1) uznává vytrvalé úsilí tibetského národa i přes obtíže a nepřízeň osudu v Tibetu a vytvoření živé demokratické komunity v exilu, která podporuje a zachovává tibetskou identitu,
(2) uznává štědrost indické vlády a lidu vůči populaci tibetských uprchlíků za posledních 50 let,
(3) vyzývá vládu Čínské lidové republiky, aby zareagovala na dalajlamovy snahy o nalezení trvalého řešení situace v Tibetu, zastavila represi vůči tibetskému národu a okamžitě zrušila tvrdá opatření namířená proti Tibeťanům včetně kampaně vlastenecké převýchovy, zadržování a špatného zacházení s těmi, kdo svobodně vyjadřují své politické názory nebo předávají zprávy o poměrech v Tibetu jako jsou omezení pohybu a komunikace,
(4) vyzývá vládu, aby se znovu trvale navrátila k postupu v souladu s Usnesením o Tibetu z roku 2002 (Tibetan Policy Act), který užívá diplomatických, programových a multilaterálních prostředků, aby přiměl Čínskou lidovou republiku respektovat svébytnost a lidská práva tibetského národa.
Přeloženo podle: House Resolution on Tibet (H.R. 226)
Žádné komentáře:
Okomentovat