23. prosince 2008

Charta 2008

Skupina odpůrců stávajícího politického systému v Číně zveřejnila 10. prosince 2008, tedy v den šedesátého výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, takzvanou Chartu 08 - dokument nazvaný a v některých východiscích přímo koncipovaný dle naší Charty 77. Díky překladu Olgy Lomové se s ním lze nyní seznámit i v češtině.


1. Preambule

Letos si připomínáme, že uplynulo sto let od přijetí první čínské ústavy, šedesát let od zveřejnění Všeobecné deklarace lidských práv, třicet let od Zdi demokracie a deset let od chvíle, kdy čínská vláda podepsala Mezinárodní úmluvu o občanských a politických právech. Občané Číny, procitající po dlouhé době naplněné katastrofami v oblasti lidských práv, strádáním a mnoha složitými zápasy si den ode dne zřetelněji uvědomují, že svoboda, rovnost a lidská práva jsou univerzálními hodnotami sdílenými všemi lidmi a že demokracie, republika a ústavní vláda tvoří základní rámec moderního politického systému. „Modernizace,“ která je izolována od těchto univerzálních hodnot a základního rámce politického systému, je zhoubným procesem, který připravuje lidi o jejich práva, otupuje lidskou přirozenost a ničí lidskou důstojnost. Jakým směrem se vydává Čína ve 21. století? Bude pokračovat v „modernizaci“ pod autoritářskou vládou, nebo se přihlásí k univerzálním hodnotám, přimkne se k hlavnímu proudu civilizace a vybuduje demokratický politický systém?Jedná se o volbu, jíž se nelze vyhnout.

Velké historické změny, k nimž došlo v Číně v polovině 19. století, odhalily, jak ztrouchnivělý byl tradiční autoritářský systém a staly se předehrou obrovského proměny, jaká v dějinách této země neměla obdoby po několik tisíc let. Hnutí za pozápadnění vědy a techniky usilovalo o pokrok výhradně v rovině materiální, avšak porážka v čínsko-japonské válce v r. 1895 znovu ukázala zastaralost čínského společenského a politického systému. Sto dní reforem v r. 1898 se dotklo reforem na úrovni systému, nakonec však bylo surově potlačeno konzervativci a odsouzeno k porážce. Sinchajská revoluce z r. 1911 zdánlivě pohřbila více než dva tisíce let trvající autoritářské císařství a vytvořila první republiku v Asii. V důsledku tehdejších vnitropolitických problémů i tlaku cizích mocností se republikánské zřízení nestačilo plně rozvinout a hned vzápětí je smetl nápor diktatury. Pouhý import západní materiální kultury a porážka pokusu modernizovat společenský systém vedly Číňany k hledání kořenů problémů ve vlastní kultuře, a tak se r. 1919 zrodilo Májové hnutí za novou kulturu, které vztyčilo prapory vědy a demokracie. V důsledku občanských válek a agresí cizích mocností byl nicméně proces demokratizace čínského politického systému násilně přerušen. Po vítězství ve válce proti japonské okupaci se v Číně obnovila snaha vytvořit skutečný ústavní systém, avšak výsledek obnovené občanské války mezi Kuomintangem a komunistickou stranou zavlekl Čínu do propasti moderního totalitarismu. Nová Čína vytvořená roku 1949 je podle jména lidovou republikou, ve skutečnosti je však říší Strany. Vládnoucí strana monopolizovala veškeré politické, ekonomické a společenské zdroje a postupně způsobila celou řadu katastrof v oblasti lidských práv: Hnutí proti pravici, Velký skok, Kulturní revoluce, Masakr na náměstí Tchien-an-men, útlak lidových náboženských hnutí a potlačování hnutí na obranu čínskou vládou smluvně zaručených práv – to vše v úhrnu přineslo desítky miliónů mrtvých, lidé i celá země za to krutě zaplatili.

Politika reforem a uvolňování v posledních třiceti letech umožnila Číně zbavit se všeobecné chudoby a do extrému dovedeného totalitního způsobu vlády, výrazně se zlepšily materiální podmínky a životní úroveň lidí, částečně byly obnoveny individuální ekonomické svobody a společenská práva, začala se rodit občanská společnost a mezi lidmi začalo sílit volání po lidských právech a politických svobodách. Také držitelé moci zároveň s tím, jak provádějí ekonomické reformy směřující k tržnímu hospodářství a privatizaci, mění postoj k principům lidských práv a od počátečního naprostého odmítaní začínají uznávat jejich existenci. V letech 1997 a 1998 čínská vláda podepsala dvě významné mezinárodní úmluvy o lidských právech a Všečínské shromáždění lidových zástupců v r. 2004 schválilo změnu Ústavy, do které byla vtělena formulace o respektování a ochraně lidských práv. Letos dále vláda slíbila, že přijme a bude prosazovat Akční plán prosazování lidských práv. Avšak tento pokrok v čínské politice se až doposud většinou zastavil na papíře; máme zákony, nemáme však vládu zákona, máme ústavu, nemáme však vládu, jež by se jí řídila – toto je stále realita, kterou všichni máme na očích. Držitelé moci nadále zachovávají autoritářský způsob vlády, odmítají politické reformy a v důsledku toho bují korupce a těžko se prosazuje vláda zákona, lidská práva skomírají, vytrácí se morálka, ve společnosti dochází k radikální polarizaci, je deformován ekonomický rozvoj, dochází k drancování přírodního prostředí a kulturního dědictví, chybí právní záruky občanských a majetkových práv i záruky dávající prostor občanům, aby usilovali o štěstí, uvnitř společnosti se bez přestání hromadí rozpory, mezi lidmi překypuje nespokojenost, zejména dochází k ostré antagonizaci mezi představiteli státu a občany a prudce roste počet konfliktů mezi skupinami občanů a státem. To vše ukazuje na tendenci směřující ke katastrofální ztrátě kontroly nad událostmi, přičemž zaostávání stávajících struktur dosáhlo již takové míry, že se reformy ukazují jako naprosto nezbytné.


2. Naše základní principy

V tomto zlomovém historickém okamžiku, kdy se rozhoduje o budoucnosti Číny, je třeba znovu se zamyslet nad stoletým procesem modernizace a znovu potvrdit následující základní principy:

Svoboda: Svoboda je jádrem univerzálních hodnot. Svoboda slova, tisku, vyznání, shromažďování, sdružování, právo volby místa pobytu, právo na stávku a demonstraci – to vše jsou konkrétní projevy svobody. Pakliže svoboda skomírá, nelze hovořit o moderní civilizaci.

Lidská práva: Lidská práva nejsou něčím, co člověku dává stát, ale jsou to práva, jimiž je člověk nadán v okamžiku svého narození. Obrana lidských práv je hlavním cílem vlády a legálním základem veřejné moci, stejně jako inherentním požadavkem pro to, aby základním východiskem byl člověk. Všechny minulé politické katastrofy v Číně jsou těsně spjaté s tím, že držitelé moci ignorovali lidská práva. Člověk je hlavním subjektem státu, stát je od toho, aby sloužil lidu, vláda existuje kvůli lidu.

Rovnost: Všichni jednotliví lidé, bez ohledu na svoje společenské postavení, povolání, pohlaví, ekonomickou situaci, rasu, barvu pleti a náboženské či politické vyznání jsou si rovni ve své integritě, důstojnosti a svobodě. Je nutné v praxi naplňovat zásadu rovnosti všech lidí před zákonem, uskutečňovat principy rovnosti společenských, ekonomických, kulturních a politických práv všech občanů.

Republikánské zřízení: Republikánské zřízení přináší naplnění tradičního čínského ideálu vyjádřeného slovy “všichni společně se podílejí na správě věcí a žijí spolu v míru“. K tomu je nutná dělba a vyváženost moci a vyvažování zájmů. To jest stav, kdy za podmínek rovnosti, spravedlivé soutěže a společné politické diskuse představitelé různých zájmů, různé společenské organizace, uskupení usilující o prosazování rozmanitých kultur a různých přesvědčení řeší mírovými prostředky věci obecného zájmu.

Demokracie: Nejzákladnějším významem demokracie je, že moc je v rukou lidu a vlády volené lidem. Demokracie se vyznačuje následujícími rysy: 1] legitimita vlády pochází od lidu, politická moc pramení z lidu; 2]političtí vládcové jsou lidem voleni; 3] občané mají skutečné právo volby z více možností, přičemž ze svobodných voleb musejí vzejít všichni důležití představitelé vlády na všech úrovních, kteří tak získávají mandát na omezenou dobu; 4] na jedné straně je respektováno rozhodnutí většiny, na straně druhé jsou však chráněna základní lidská práva menšin. Jednou větou řečeno, demokracie je moderním společně užívaným nástrojem, který umožňuje, aby vláda skutečně patřila lidu, aby se na ní lid podílel a aby vláda lidu prospívala.

Ústavní vláda: Ústavní vláda je základním principem, který zabezpečuje elementární svobody a práva občanů skrze zákonná ustanovení a za pomoci vlády zákona, vymezuje a jasně stanoví hranice práv a jednání vlády a poskytuje pro to odpovídající systém.

V Číně dávno a navěky zmizela doba císařství a v celosvětovém měřítku nastává soumrak autoritářských systémů. Občané se musejí stát skutečnými pány své země. Jediným východiskem pro Čínu je zbavit se otrockého myšlení, které spoléhá na jasnozřivého vládce a poctivé úředníky a rozvinout moderní občanský postoj, který občanská práva považuje za své základní východisko, je si vědom vlastní zodpovědnosti, uskutečňuje svobodu, osobně prosazuje demokracii a ctí vládu zákona.


3. Naše základní návrhy

V souladu s těmito východisky, vedeni pocitem zodpovědnosti a v konstruktivním občanském duchu vznášíme následující konkrétní návrhy týkající se státní politiky, občanských práv a různých oblastí vývoje společnosti

1. Změna ústavy: Navrhujeme změnit ústavu v souladu s výše uvedenými základními hodnotami a principy. Ze stávající ústavy je nutné odstranit články, které nejsou v souladu s principem moci pocházející od lidu, tak, aby se naše ústava stala dokumentem skutečně ochraňujícím lidská práva, základní podmínkou vykonávání veřejné moci, nejvyšším aplikovatelným zákonem, který nesmí porušit žádný jednotlivec ani organizace či politická strana. Tak bude položen právní základ pro demokratizaci Číny.

2. Oddělení moci: Vytvořit moderní systém vlády, která je založena na systému dělby a rovnováhy moci a zaručuje oddělení moci zákonodárné, soudní a výkonné. Ustanovit administrativu založenou na legislativních předpisech a vládu, která se musí zodpovídat před občany. To zabrání přílišnému rozšiřování moci administrativy. Vláda musí být zodpovědná vůči svým daňovým poplatníkům; je třeba vytvořit systém správy a dělby moci mezi ústřední vládou a místními vládami, pravomoci ústřední vlády musí být jasně vymezené ústavou, místní správa musí uskutečňovat plnou samosprávu.

3. Zákonodárná demokracie: Všechny zákonodárné orgány by měly být vytvářeny na základě přímé volby, zákonodárný proces musí být založen na principech rovnosti a spravedlnosti a realizovat tak demokracii v zákonodárství.

4. Nezávislost soudnictví: Soudnictví musí stát nad zájmy politické strany, která se nesmí žádným způsobem vměšovat do rozhodování soudů. Je třeba zachovávat nezávislost soudů a zajistit jejich nestrannost; zřídit ústavní soud, zřídit systém kontroly případů porušení ústavy a bránit její autoritu. Co nejdříve je třeba zrušit Výbory pro politické a legislativní otázky na všech úrovních organizace komunistické strany a zabránit zneužívání veřejných nástrojů moci v zájmu partikulárního prospěchu.

5. Veřejné nástroje užívat k veřejnému prospěchu: Uskutečnit zestátnění armády, armáda musí být věrná ústavě a státu, armádu musí opustit stranické organizace a je třeba zvyšovat profesionální úroveň armády. Všechny složky státního aparátu, včetně policie, musí zachovávat politickou neutralitu. Je třeba odstranit diskriminaci z hlediska stranické příslušnosti při zaměstnávání v rámci státního aparátu, je nutné přijímat do těchto zaměstnání podle principu rovnosti a bez ohledu na stranickou příslušnost.

6. Ochrana lidských práv: Je třeba, aby byla reálně chráněna lidská práva a respektována lidská důstojnost. Je třeba zřídit Výbor pro ochranu lidských práv, jenž by se zodpovídal nejvyššímu legislativnímu orgánu a zabraňoval by vládě, aby zneužívala veřejnou moc k porušování lidských práv. Zejména je třeba chránit osobní svobodu; nikdo nesmí být protizákonně vězněn, zadržován, předvoláván, vyslýchán či trestán. Je třeba zrušit systém převýchovy prací.

7. Volby veřejných činitelů: Je nutné všude prosadit systém demokratických voleb podle principu, v němž všichni mají stejné právo jednoho hlasu. Je třeba systematicky postupně zavést přímé volby nejvyšších představitelů státní správy na všech úrovních. Pravidelně konat svobodné volby za účasti více kandidátů a s mandátem omezeným na dobu určitou a těchto voleb se účastnit jsou základními a nezcizitelnými lidskými právy.

8. Rovnost měst a venkova: Je třeba zrušit dnešní systém registrace obyvatelstva, který rozděluje obyvatele měst a obyvatele venkova, uplatnit ústavní právo, podle kterého jsou si všichni rovni, a tak zabezpečit právo občanů na svobodu pohybu.

9. Svoboda sdružování: Aby bylo zabezpečeno právo občanů svobodně se sdružovat, je třeba stávající systém registrace občanských sdružení založený na nutnosti dostat povolení k činnosti nahradit systémem pouhého nahlášení. Je nutné uvolnit zákaz zakládat politické strany; činnost politických stran je třeba regulovat na základě ústavy a zákonných předpisů a musí být zrušena monopolizace politické moci jednou stranou. Musí se uskutečnit princip svobody činnosti politických stran ve vyrovnané konkurenci, činnost politických stran a jejich legalizace se musí stát běžnou záležitostí.

10. Svoboda shromažďování: Pokojná shromáždění, průvody, demonstrace a svoboda projevu jsou základní občanské svobody zaručené v ústavě. Nesmí být protizákonně porušovány stranou, která je u moci, a v rozporu s ústavou omezovány.

11. Svoboda projevu: Je třeba realizovat svobodu slova, tisku a vědecké práce, aby bylo zaručeno právo občanů na to být pravdivě informován a vykonávat kontrolní úlohu vůči moci. Je třeba připravit zákon o médiích a tiskový zákon, uvolnit cenzuru a zrušit paragraf Trestního zákona týkající se „zločinu podněcování k podvracení státní moci“. Konec kriminalizace slova.

12. Náboženská svoboda: Je nutné zaručit náboženskou svobodu a svobodu vyznání. Navrhujeme uskutečnit odluku církve od státu; vláda se nemá vměšovat do aktivit souvisejících s náboženskou vírou. Je nutné revidovat či zrušit všechna ustanovení zákona, administrativní nařízení a místní vyhlášky, které omezují náboženské svobody občanů či jim je upírají. Náboženské aktivity nadále nesmí být řízeny pomocí administrativních nařízení a státních zákonů. Systém, podle kterého náboženská sdružení (včetně center náboženských aktivit) získávají legální statut až po předchozím povolení a oficiální registraci, je třeba zrušit a nahradit jej dobrovolnou a ničím neomezovanou registrací.

13. Občanská výchova: Je nutné zrušit přeideologizovanou politickou výchovu i systém zkoušek z politické výchovy sloužící politice jedné strany a místo toho zavést nadstranickou občanskou výchovu založenou na šíření univerzálních hodnot a idejí občanských práv. Je třeba pěstovat občanské uvědomění a propagovat ušlechtilé občanské ctnosti služby společnosti.

14. Ochrana vlastnictví: Je třeba vytvořit a chránit právo na soukromé vlastnictví, zavést systém svobodného, otevřeného tržního hospodářství, zaručit právo svobodně zakládat podniky a živnosti, odstranit monopol státní administrativy. Navrhujeme zřídit Výbor pro státní majetek, jenž bude zodpovědný nejvyššímu zákonodárnému shromáždění, a spořádaně a v souladu se zákonem začít provádět reformu vlastnictví, zprůhlednit vlastnické vztahy a zodpovědnost. Dále navrhujeme rozvinout novou pozemkovou reformu, zahájit proces privatizace půdy a reálně zabezpečit právo občanů a zejména rolníků na vlastnictví půdy.

15. Reforma financí a daní: Je nutné zavést demokratickou kontrolu veřejných financí a zaručit práva daňových poplatníků. Systém veřejných financí musí být založen na jasně vymezených právech a povinnostech a mechanismech pohybu financí tak, aby byl vytvořen systém racionálního a účinného přerozdělování veřejných financí na všech úrovních státní správy. Nezbytná je zásadní reforma daňového systému, snížení daní, zjednodušení systému vybíraných daní a spravedlivé rozložení břemene daní. Není přijatelné, aby administrativní orgány svévolně navyšovaly a ukládaly dodatečné daně, které neprošly procesem veřejné volby a schválením zákonodárného orgánu. Skrze reformu vlastnictví a vytvořením větší rozmanitosti tržních subjektů a konkurenčních mechanismů dojde ke snížení prahu pro vstup financí a vzniknou podmínky pro vytváření finančních zdrojů zdola – tak bude možné plně rozvinout vitální bankovní systém.

16. Sociální zabezpečení: Je třeba vytvořit systém sociálního zabezpečení, který zahrne všechny občany, aby naši občané získali základní jistoty v oblasti vzdělání, zdravotní péče, penzijního zabezpečení a pro případ nezaměstnanosti.

17. Ochrana životního prostředí: Je třeba chránit životní prostředí, prosazovat udržitelný rozvoj, chovat se zodpovědně k dětem a vnukům i celému lidstvu. V praxi je třeba uplatňovat zodpovědnost, kterou za tento úkol musejí nést státní úředníci na všech úrovních. Zároveň je nutné umožnit, aby se plně rozvinula role občanských sdružení při ochraně životního prostředí a aby mohly plnit kontrolní úlohu.

18. Federální republika: Je třeba zapojit se v souladu principy rovnosti a spravedlnosti do procesu zachování míru a rozvoje regionu a dávat příklad zodpovědné mocnosti. Svobodný systém v Hong-kongu a Macau musíme zachovat. Je nutné hledat mírové řešení otázky vztahů s Taiwanem prostřednictvím rozhovorů na bázi rovnosti obou partnerů a oboustranné spolupráce. S velkou moudrostí se snažme objevit schůdnou cestu a systém, jenž by umožnil rozkvět pro všechny naše národy, a v rámci daném demokratickou ústavou vytvořme Čínskou federativní republiku.

19. Spravedlnost: Je nutné očistit jméno všech, kdo utrpěli pronásledováním v minulých politických kampaních, i jména jejich rodinných příslušníků a dát jim odškodnění. Propusťte všechny politické vězně a vězně svědomí, propusťte všechny, kdo byli odsouzeni kvůli náboženskému přesvědčení. Zřiďte Vyšetřovací komisi s cílem vyšetřit a objasnit skutečnou povahu událostí nedávné minulosti, ať jasně vyjde najevo zodpovědnost a naplní se spravedlnost. Na tomto základě usilujme o společenský soulad.


4. Závěr

Čína coby světová velmoc, jeden z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a člen výboru OSN pro lidská práva by měla cítit povinnost učinit přínos pro mír všeho lidstva a pokroku ve věci lidských práv. Je však politováníhodné, že mezi velmocemi dnešního světa, právě jen v Číně zůstává plně zachován autoritářský režim. V důsledku toho zde stále dochází ke katastrofálnímu porušování lidských práv, rozvoj čínského národa je spoután a omezován je i pokrok lidské civilizace. To se musí změnit! Demokratickou transformaci politického systému nelze dále odkládat.

Právě z těchto důvodů nalézáme odvahu v praxi projevit občanský postoj a zveřejňujeme Chartu 08. Doufáme, že všichni čínští občané, kdo stejně jako my pociťují krizi, pocit zodpovědnosti a pocit povinnosti, bez ohledu na to, zda zastávají oficiální postavení či stojí mimo struktury a bez ohledu na své společenské postavení se spojí kolem společné myšlenky a zapomenou na to, co je rozděluje, aktivně se zapojí do občanského hnutí a společně uvedou do pohybu velkou transformaci čínské společnosti s cílem co nejdříve vybudovat svobodnou a demokratickou zemi řídící se ústavním pořádkem a naplní tak soustavné snažení a sny Číňanů posledních více než sta let.

Text Charty 08 byl převzat z Literárky v síti.

1 komentář:

  1. Cíně velmi přeji, aby většina čínských občanů pochopilo důležitost obsahu této Charty08 a pomohlo ke svržení totalitního režimu a postupné demokracii. Mj. to, že název Charty08 připomíná Chartu77 prý není náhoda, je jí zřejmě skutečně inspirována... To jsem nevěděla a je to dobrý. Tady je kdyžtak o tom zmínka v poslední větě článku: http://www.phayul.com/news/article.aspx?id=23508&article=Tibetans+Support+%22Charter+08%22%2c+Join+Call+for+Liu+Xiobo%27s+Release&t=1&c=1

    OdpovědětVymazat