Čínská vláda novém písemném prohlášení zamítla justiční požadavek na svědectví čínských úředníků u soudu v Madridu a požádala španělskou vládu, aby zabránila bezprecedentnímu vyšetřování španělského Nejvyššího soudu ve věci zločinů spáchaných na tibetském lidu, které označila za „lživý soudní proces“. Dopis je první písemnou odpovědí čínských vládních představitelů od doby, kdy španělský Nejvyšší soud přijal dvě žaloby týkající se Tibetu. Stalo se tak v souladu s principem univerzální jurisdikce, tedy doktríny, která umožňuje stíhat zločiny jako mučení, terorismus, genocida a zločiny proti lidskosti, a to bez ohledu na to, kde byly spáchány.
Španělský soudce Santiago Pedraz 5. května letošního roku informoval čínské ministerstvo spravedlnosti o soudním příkazu španělského Nejvyššího soudu proti osmi vyšším státním úředníkům, včetně předsedy Komunistické strany Číny v Tibetské autonomní oblasti Čang Čching-liho, v souvislosti s tvrdými zákroky proti tibetskému disentu, ke kterým dochází od března 2008. Soudce požádal ministerstvo o povolení k výslechu obžalovaných v Číně, pokud by odmítli vypovídat před španělským soudem.
Soudní procesy související s Tibetem ohrozil 19. května španělský Kongres, když schválil rezoluci omezující pravomoce soudců na případy u kterých je zřetelná spojitost se Španělskem.
Navzdory nařízení a nepřetržitému tlaku čínské strany soudce Pedraz nedávno oznámil rozšíření jednoho z případů o vyšetřování střílení v himalájském sedle Nangpa, k němuž došlo v září 2006, a při němž byla čínskou pohraniční hlídkou zastřelena sedmnáctiletá mniška Kelsang Namtso, když se při útěku do exilu pokusila překročit hranice Tibetu.
Incident byl zjevně posouzen jako zločin proti lidskosti. 14. července soudce Pedraz opětovně požádal indickou vládu o povolení k cestě do Indie za účelem výslechnutí tibetských svědků. Americký horolezec Luiz Benitez, byl u toho, když byla Kelsang Namtso smrtelně postřelena, když se spolu s dalšími mniškami, mnichy a dětmi pokoušela uprchnout z Tibetu přes himalájské sedlo Nangpa, a 17. července proto svědčil před španělským Nejvyšším soudem.
Písemná prohlášení ČínyČínská ambasáda ve Španělsku ve svém dopise zaslaném 16. června španělskému Ministerstvu zahraničních věcí, jehož kopii obdržel i španělský Výbor pro Tibet (CAT) a Mezinárodní kampaň za Tibet (ICT), píše: „Přijetí vykonstruovaného soudního procesu španělským Nejvyšším sudem je porušením základních principů soudních pravomocí státu a imunity daných mezinárodním právem a vybočuje z Dohody o soudní spolupráci v trestněprávních záležitostech mezi Španělskem a Čínou. Čínská strana rozhodně odmítá jakékoli žádosti o spolupráci v tomto procesu a požaduje, aby Španělsko převzalo zodpovědnost vyplývající z mezinárodního práva a přijalo okamžitá a efektivní opatření zabraňující porušování Dohody o soudní spolupráci v trestněprávních záležitostech mezi Španělskem a Čínou a co nejdříve zmíněný soudní proces ukončilo.“
Podle jistých zdrojů v Madridu, zástupce čínské ambasády v rozhovoru se španělskými úředníky uvedl, že pokud se soudce Santiago Pedraz pokusí Čínu navštívit, bude zatčen.
Čínská ambasáda v Madridu také v dopise ze 16. června zamítla žádost španělského ministerstva spravedlnosti o poskytnutnutí právní pomoci, vyzývající čínské úředníky k podání svědectví, s tím, že Čína „rozhodně odmítá jakékoli žádosti o soudní spolupráci vztahující se k tomuto případu.“
Žaloba zabývající se obdobím od roku 2006, a zvláště pak tvrdými zásahy k nimž dochází od března 2008, byla iniciován španělským Výborem pro Tibetu (Comite de Apoyo al Tibet) a Nadací pro Tibet v Barceloně (Fundacion Casa Del Tibet, Barcelona), a přijata soudem pouze několik dní před zahájením olympijských her v Pekingu v srpnu 2008.
„Vzhledem k dobrým vztahům našich zemí věřím, že mé žádosti vyhovíte“, napsal soudce Pedraz v dopise čínský úřadům s odkazem na bilaterální Dohodu o soudní spolupráci uzavřenou v roce 2005. (Tento soudní dokument byl citován zpravodajskou agenturou AFP v květnu 2009.) Soudce se vyjádřil, že pokud by se obvinění ve stížnosti prokázala, naplnila by skutkovou podstatu zločinů proti lidskosti podle španělského a mezinárodního práva. „Tibetský národ by pak byl skupinou, která je zmiňovanými úřady pronásledována z politických, rasových, etnických, náboženských a jiných důvodů, které mezinárodní právo považuje za nepřijatelné,“ uvedla ve zprávě agentura AFP.
Šest vyšetřujících soudců španělského Nejvyššího soudu se v souladu s principem univerzální jurisdikce zabývá třinácti případy, kromě tibetských i těmi, které se udály v jiných zemích, například Rwandě nebo Iráku. Jeden z e soudců, Baltasar Garzón, vyšetřuje obvinění z mučení v americké věznici Guantánamo. Další z nich, soudce Pedraz, vyšetřovatel jednoho z tibetských případů, vydal mezinárodní zatykač na guatemalské úředníky podezřelé ze spáchání genocidy. Pokud by však rezoluce navržená španělským Kongresem byla přijata, což by se mohlo stát během týdnů či měsíců, španělští soudci by mohli vyšetřovat pouze případy týkající se španělských občanů nebo podezřelých přítomných na španělské půdě. Případy by také musely být odvolány, pokud by tytéž události byly vyšetřovány i v zemi, kde k nim mělo dojít.
Španělští právníci na tento postup ostře reagovali. Manuel Olle Sese, profesor trestního práva, vedoucí katedry lidských práv na univerzitě Antonio de Nebrija a prezident španělské Asociace pro lidská práva, několik dní po zveřejnění zprávy napsal: „Rozvoj a používání principu univerzální jurisdikce španělskými soudy je snad tím největším přispěním naší země mezinárodní komunitě v oblasti ochrany lidských práv. Avšak premisy mezinárodního práva jsou obcházeny státy, které chtějí zachovat nepřijatelnou úroveň beztrestnosti. Tyto státy nevyšetřují případy porušování lidských práv, anebo tak nečiní podle náležitých procedurálních standardů, staví se proti „vměšování“ světové justice, nepodepsaly statut Mezinárodního trestního soudu, a ani neakceptují jeho pravomoci. Tyto nedostatky nemohou však dopadat na oběti, které mají právo na spravedlnost a mezinárodní komunita je povinna jim ho zajistit. Vzhledem k absenci skutečně efektivního mezinárodního trestního soudu, princip univerzální jurisdikce, aplikovaný v jakékoli zemi, nejen ve Španělsku, je dnes povinným nástrojem pro postihování nejzávažnějších mezinárodních trestných činů, které ničí lidskou důstojnost.“ (list El Pais, 23. května)
Podle španělských právníků angažovaných v soudním procesu by nové nařízení španělského Kongresu ve věci univerzální jurisdikce mohlo být schváleno během několika týdnů. Jeho dopad, co se týče tibetských procesů, bude záviset na tom, zda bude nový zákon aplikován retroaktivně, tedy na procesy započaté před jeho přijetím, které zahrnují i případy týkající se terorismu, obchodu s drogami a rovněž zločinů proti lidskosti.
„Jeden z nejzávažnějších institucionalizovaných útoků na lidská práva“Krátce po zveřejnění nového nařízení vydali prominentní španělští soudci, právní nezisková organizace pro prokuraturu (Union Progresista de Fiscales), přední akademici a lidskoprávní a právní organizace Manifest k právní reformě zavádějící omezení univerzální jurisdikce, ve kterém se uvádí: „Stávající uzákonění principu univerzální jurisdikce ve španělském právu a mezinárodních úmluvách jejichž je Španělsko součástí, umožňuje trestně stíhat nejzávažnější institucionalizované útoky na lidská práva, zvláště pak takové, jejichž účinné stíhání přímo v zemi, kde k nim došlo, je nemožné anebo vysoce nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že se jedná o zločiny státní, a umožňuje vymáhat individuální trestní zodpovědnost pachatelů, a zabraňuje beztrestnosti těch, kteří páchají takovéto hrozivé zločiny. To vše zušlechťuje demokratickou povahu našeho právního systému a morální váhu naší země v rámci kolektivního závazku k ochraně lidských práv. Tento závazek je o to větší, neexistuje-li mezinárodní trestní soud, který by svoji jurisdikci vykonával efektivně.“
„Je vskutku alarmující, že se naši političtí představitelé shodli na omezení stávajícího práva na základě událostí, které mají vliv na světové mocnosti. Mohlo by se zdát, že potřeba omezit ochranu lidských práv vzniká pouze v souvislosti s mocnými národy.“
Celý text prohlášení z 2. června je k dispozici v angličtině a španělštině.Manifesto podepsalo 98 organizací a 239 jednotlivců, seznam signatářů.
V otevřeném dopise španělskému premiérovi Jose Luisovi Rodriguezovi Zapaterovi zástupci koalice právních a lidskoprávních organizací, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet, Centra pro ústavní práva v USA, a organizací v Guatemale, Argentině a Izraeli uvádějí: „Pokud bude navrhovaná úprava zákona přijata, budou to oběti nejzávažnějších trestných činů podle mezinárodního práva, jako jsou genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, kdo ponesou následky na celém světě. Přijetí navrhovaných změn zákona, který až doposud představoval milník v boji proti beztrestnosti těžkých mezinárodních zločinů, se mimo jiné stane zelenou pro potenciální pachatele takovýchto zločinů. Z tohoto důvodu nesmí Španělsko nechat diplomatické ohledy převážit nad vládou práva, potřebou trestní odpovědnosti a spravedlnosti.“
Zpráva Mezinárodní kampaně za Tibet (ICT), 20. srpna 2009
Kontakt:
Kate Saunders
Ředitelka tiskového oddělení, Mezinárodní kampaň pro Tibet (ICT)
Tel: +44 7947 138612
email: press(zavináč)savetibet.org
Paldan Gjaccho, autor knihy Oheň pod sněhem, která vyšla i v češtině (v nakladatelství Volvox Globator v roce 1998), se chystá navštívit Evropu u příležitosti premiéry dokumentárního filmu natočeného podle jeho knihy.
Paldän Gjaccho 
Oheň pod sněhem
Oheň pod sněhem: mysl tibetského mnicha, nezlomená 33 lety mučení
