„Jsi lidská bytost s inteligentní myslí, milujícím srdcem a zdravým tělem. Největší dobrodiní jaké tento život může přinést, je příležitost k duchovnímu rozvoji, přeměně tvé mysli.“ (Jeho Svatost dalajlama)
Tibetský buddhismus je nábožensvím v exilu, vypovězeným ze své vlasti, když byl Tibet okupován Čínou. V jednu dobu byl každý šestý tibetský muž buddhistickým mnichem.
Nejznámější tváří tibetského buddhismu je současný, čtrnáctý dalajláma (titul „dalajláma“ znamená „oceán moudrosti“), který žije v exilu v Indii od roku 1959. Jeho jméno je Tenzin Gyatso. Podle buddhistické víry je vtělěním Čenreziga, buddhy soucítění.
Buddhismus do Tibetu ve větší míře proniknul z Indie ke konci 8. století, kdy tibetský král Trisong Detsen pozval dva velké buddhistické mistry a nechal důležité texty přeložit do tibetštiny. První přišel Šantarakšita, opat kláštera Nalanda v Indii, který založil i první klášter v Tibetu. Po něm následoval Padmasambhava (Tibeťany nazývaný Guru Rinpoče), jehož hlavním cílem bylo využít svou moudrost a moc k přemožení sil, které bránily rozvoji nového kláštera.
V rámci tibetského buddhismu existují čtyři hlavní školy (někdy také sekty):
Nyingma, založená Padmasambhavou, je nejstarší sekta, na západě známá učením Tibetské knihy mrtvých.
Kagyu, kterou založil Tilopa (988-1069), a jejíž hlavou je Karmapa. Dalšími důležitými učiteli tradice Kagyu byli Naropa, Marpa a Milarepa.
Linie Sakya byla založena Končokem Gjelpou (1034-1102) a jeho synem Gunta Nyingpou. Její současnou hlavou je Sakya Trizin.
Tradice Gelug („ctnostná škola“) byla založena Tsong Khapou (v tibetštine Lobsangem Dragpou) a její hlavou je dalajlama.
Všichni nejvyšší představitelé škol mají titul Jeho Svatost.
Již podle názvu je zřejmé, že buddhismus vychází z učení Buddhy: existuje mnoho způsobů jakými lze popsat, kdo je Buddha. Obvykle si představíme historického Buddhu (Buddhu Šakjamuni), který žil před 2500 let jako lidská bytost, zbavil svoji mysl veškerého zatemnění a plně rozvinul svůj potenciál. Ale každá bytost, která udělá to samé, může být nazývána buddhou, je tedy mnoho buddhů, ne pouze jeden.
A co je esencí Buddhova učení?
Jednoduše řečeno: vyhnout se ubližování druhým a pomáhat jim jak jen je to možné. Další možnost jak to vyjádřit: Zdržte se negativních činů, kultivujte dokonalou ctnost a ovládněte svou vlastní mysl. Tím, že se zdržíme negativních činů, jako je zabíjení apod., a opustíme destruktivní motivaci (hněv, připoutanost, apod.), přestaneme ubližovat sobě i ostatním. Vytvářením dokonalé ctnosti rozvíjíme prospěšný přístup: nestrannou lásku a soucítění, a jsme jimi motivováni k jednání. Ovládout svou mysl znamená zbavit se všech jejích falešných projekcí a dosáhnout utišení porozuměním realitě.
Zpracováno podle internetových stránek BBC a Foundation for the Preservation of the Mahayana tradition