Asociace tibetských novinářů vyzývá čínskou vládu, aby respektovala právo Tibeťanů na svobodu projevu

Asociace tibetských novinářů vyzývá účastníky sumitu agentury Nová Čína, aby vyzvaly čínskou vládu k respektování svobody tisku a projevu v Číně a Tibetu.

Dharamsala, 8. října 2009

Asociace tibetských novinářů apeluje na účastníky Světového sumitu o sdělovacích prostředcích, organizovaného čínskou vládní agenturou Nová Čína, aby si byli vědomi toho, že čínská komunistická strana staví na lži a propagandě. Žádáme účastníky, aby zmínili i takové záležitosti jako jsou cenzura a porušování svobody slova a projevu v Číně a v Tibetu.

Asociace tibetských novinářů věří, že sumit je jen zástěrkou, jak ovlivnit názor mezinárodních médií na Čínu, v níž se vždy potlačovaly názory stavící se do cesty autoritářství a vládě tyranie, a podkopávala se tak svoboda projevu.

12. srpna letošního roku byl zadržen 19tiletý tibetský mladík, Passang Norbu, za to, že na internetu vyhledával informace o tibetské nezávislosti, loňských tibetských protestech proti čínské nadvládě a fotografie dalajlámy. 81letý Tibeťan, Paljor Norbu, byl loni v říjnu odsouzen k sedmi letům vězení za tištění zakázané tibetské národní vlajky ve své tiskárně. Dále se vyskytlo i několik případů, kdy byli zatčeni a zadrženi tibetští spisovatelé jednoduše za to, že vyjádřili své mínění o čínské vládě.

Skutečná tvář čínské tolerance ke svobodě vyjadřování se ukázala na televizních obrazovkách minulý rok, když mniši ze lhaského Jokhangu otevřeně promluvili proti čínské vládě a vyjádřili svoji loajalitu k exilovému tibetskému duchovnímu, dalajlámovi, před zraky mezinárodních novinářů, kteří navštívili Tibet v rámci čínským státem sponzorované cesty.

1. října, jen několik dní před oslavami založení komunistické strany, byli novináři z japonské zpravodajské agentury Kyodo zbiti policií ve svém hotelovém pokoji a jejich laptopy byly zničeny. Objevily se zprávy o čínské cenzuře několika mezinárodních zpravodajských stránek a o virových a sotwarových útocích na počítače novinářů z předních mezinárodních zpravodajských agentur.

Tashi Wangchuk, prezident Asociace tibetských novinářů, vyjádřil své přesvědčení, že by tibetským novinářům v exilu mělo být dovoleno navštívit Tibet, aby mohli tamější situaci nezávisle vyšetřit. „Pokud jsou čínská tvrzení o stabilitě a prosperitě Tibetu pravdivá, měla by nám Čína dovolit Tibet navštívit a na vlastní oči se o tamější situaci přesvědčit.“

Mnoho tibeťanů použilo mobilní telefony k fotografování nebo filmování loňských tibetských protestů, aby o nich mohli informovat okolní svět. Vláda později uvalila přísnější omezení na internet, telefony a mobilní sítě, čím značně ztížila možnost ověřit zprávy o zadržovaných a mučených. Z tohoto důvodu existuje značný časový posun mezi tím, kdy se k nám informace dostávají a tím, kdy se události skutečně odehrály. Mnoho Tibeťanů skončilo ve vězení kvůli pouhému podezření z „vyzrazení státního tajemství“ světu a bylo označeno za „separatisty“.

Asociace tibetských novinářů vyzývá čínskou vládu, aby respektovala právo Tibeťanů na svobodu projevu, a aby novinářům, včetně těch tibetských, umožnila volný a svobodný přístup do země.

Kontaktní informace:
Tashi Wangchuk, (angličtina, tibetština: 0091-94180-54685)
Gurbum Gyal (čínština: 0091-98161-63986)

Připojte se k odsouzení poprav Tibeťanů v Tibetu

Zdroje z Tibetu potvrdily, že tři Tibeťané, Lobsang Gyaltsen, Loyak, a Penkyi, byli 20. října 2009 popraveni ve Lhase za údajnou účast na prostestech v roce 2008. Jméno čtvrtého popraveného nebylo zatím potvrzeno.

Tyto vůbec první zprávy o popravách Tibeťanů od roku 2003 jsou předznamenáním a zároveň varovným signálem narůstající násilné kampaně čínské vlády snažící se tvrdě potrestat všechny Tibeťany, kteří se odváží postavit čínské nadvládě.

Pošlete prosím email prezidentovi Evropské unie, Frederiku Reinfeldtovi, a vyzvěte ho k okamžitému odsouzení tohoto činu, který je pouhou parodií spravedlnosti.

Email můžete odeslat ze stránek Studentů za svobodný Tibet. Pro přesměrování klikněte zde. Stránka je v angličtině. Je třeba vyplnit tyto údaje v levém sloupci (pořadí zachováno):

Email
Jméno
Příjmení
Adresa 1
Adresa 2
Stát/Provincie - nevyplňujte
Město
PSČ
Země: Czech Republic

Pro odeslání klikněte dole na "Send this message".

---
Text emailu prezidentovi EU

Předmět zprávy: Odsuďte prosím čínské popravy Tibeťanů

Se znepokojením se dozvídám o popravách třech Tibeťanů, Lobsanga Gyaltsena, Loyaka, and Penkyi čínskou vládou za jejich údajnou účast na březnových protestech v roce 2008. K těmto popravám došlo 20. října 2009 ve Lhase, tibetském hlavním městě. Existují zprávy o tom, že pravděpodoně došlo k další (čtvrté) popravě.

Tyto vůbec první zprávy o popravách Tibeťanů od roku 2003 jsou předznamenáním a zároveň varovným signálem narůstající násilné kampaně čínské vlády snažící se tvrdě potrestat, zastrašit a umlčet všechny Tibeťany, kteří se odváží protestovat proti čínské okupaci.

Lobsang Gyaltsen a Loyak byli původně odsouzeni k smrti 8. dubna 2009, což vyvolalo mezinárodní odezvu a byla zahájena kampaň proti vykonání jejich popravy. Indetita dvou dalších Tibeťanů nebyla zatím potvrzena, nicméně některé zdroje se domnívají, že se v jednom případě jednalo o Penkyi, asi dvacetiletou Tibeťanku, která byla podmínečně odsouzena k trestu smrti v dubnu 2009.

Obětem byla odepřena jejich základní zákonná práva a jejich proces nebyl vykonán v souladu s mezinárodními právními normami. Ve zprávě vydané v březnu 2009 lidskoprávní organizací Human Rights Watch se uvádí, že čínský soudní systém je "natolik zpolitizovaný, že předem vylučuje možnost spravedlivého procesu pro Tibeťany".

Je mi známo, že Evropská Unie se k těmto událostem ješte nevyjádřila. Vyzývám vás proto k okamžitému a jednoznačnému odsouzení tohoto činu, který je pouhou parodií spravedlnosti.

Dále Vás žádám o jasný a konkrétní čin, který přispěje k ukončení čínské násilné okupace Tibetu.

---

Zpráva o popravách se dostala i do českých médií. Přečíst si ji můžete zde.

Čína dokončuje přesídlování tibetských nomádů

Washington, 28.08. 2009

Čínská vláda tento týden oznámila vystěhování 50ti tisíc tibetských nomádů z přírodní rezervace v rámci přesídlovacího programu, který byl zahájen v roce 2005. Peking tvrdí, že program má za úkol chránit ekosystém Čching-chajsko-tibetské náhorní plošiny. Tibetští aktivisté však obviňují čínskou vládu z likvidace prastaré nomádské kultury, která po staletí žila s přírodou v souladu.

Čínská vláda však tvrdí opak. Pokračující vysídlování tibetských nomádů v Čching-chajské provincii má prý zamezit dalšímu ničení přírodní rezervace stády pastevců.

Čína dále vysvětluje, že nadměrné spásání pastvin spolu se změnami klimatu vede k přeměně částí san-tiang-jüanské rezervace v poušť. V oblasti pramení tří největší asijské řeky: Žlutá řeka, Jang-ce a Mekong.

Rinčen Taši, který vyrůstal jako pastevec v této přírodní rezervaci, je dnes čínským analytikem lidskoprávní organizace Mezinárodní kampaň za Tibet (International Campaign for Tibet) se sídlem ve Washingtonu. Taši odmítá pekingskou kritiku nomádského životního stylu. „Tibetští nomádi žili v té oblasti v souladu s přírodou po tisíce let, generaci za generací. Právě oni jsou nejlepšími ochránci životního prostředí této oblasti,“ vysvětluje Taši.

Taši dále popisuje, jak pastevci přemisťují svá stáda od pastviny k pastvině podle střídajících se ročních období, aby předešli nadměrnému spásání. Pastýři jsou již od dětství vychováni k respektu přírodní rovnováhy.

Když byl Taši malé dítě, sbíral pestrobarevné kamínky a nosil si je domů jako hračky. Když to ale uviděl jeho dědeček, nařídil mu, aby je odnesl zpátky tam, kde je našel. „Můj dědeček byl pastýř. Nikdy nechodil do školy. Ale co se týče životního prostředí oné oblasti, můžu o něm říct, že by zasloužil doktorát,“ vypráví Taši.

Taši dodává, že globální oteplování je jedním z faktorů, které přispívají k problémům s životním prostředím v regionu. Největší škody ale páchají rozvojové programy čínské vlády, mezi které patří těžba a budování železničních tratí.

Čínská státní média poskytla informace o tom, že vláda nechala v san-tiang-jüanském regionu postavit na 86 nových komunit, v nichž ubytovala téměř 50 tisíc pastevců.

Média citují vládního enviromentalistu Li Siao-nana, který uvádí, že úřady nomádům pomohly se přizpůsobit usedlému životu tím, že jim poskytly rekvalifikaci, půjčky a školy. Li uvedl, že průměrný roční příjem vesničanů za minulý rok se zvýšil na 300 dolarů, což je dvojnásobek toho, co si mohli vydělat jako nomádi.

Lidskoprávní aktivista John Isom z kalifornského centra Tibet Justice nicméně oponuje tím, že pastýři jsou ve srovnání s většinou Číňanů chudí i nadále. Isom dále viní Peking z toho, že nomády nutí spoléhat se na státní dávky, čímž je připravuje o ekonomickou nezávislost.

„Přemísťovat lidi a tím je připravovat o životní styl, kterým si po tisíciletí zajišťovali obživu, pak je ubytovat mezi betonové zdi, kde nikdy předtím nežili – to je kulturní genocida. Není možné násilně přestěhovat lidi do prostředí ve kterém si nejsou schopni zajistit živobytí a pak jim dát pytle rýže, přestože se nikdy předtím rýží neživili, protože pěstovali ječmen,“ nesouhlasí Isom.

Dále tvrdí, že čínská vláda se často násilným stěhováním nomádů z jejich tradičních pastvin, snaží získat větší kontrolu nad tibetským obyvatelstvem celkově.

Podle Isoma čínská vláda nezaváděla takováto opatření pouze v Čching-chaji, ale také v Kan-su, S‘čchuanu, Jün-nanské provincii a v Tibetské autonomní oblasti. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu na žádost Hlasu Ameriky o komentář k těmto obviněním nezareagovalo.

Lidskoprávní aktivista John Isom dále uvádí, že v čching-chajské provincii kdysi žilo na 600 tisíc nomádů. Oficiální čísla prý nyní ukazují, že okolo 90 procent z nich už bylo z pastvin vystěhováno. Peking navíc plánuje dokončit přesídlení zbývajících několika tisíc tibetských pastýřů v příštím roce.

Autor článku: Michael Lipin

Přeloženo podle článku: China Intensifies Resettlement of Tibetan Nomads

Webové aplikace přispívají k ochraně lidskoprávních aktivistů

Vydáno: 19.08. 2009

„Jsou to skvělé programy. Přesně takové, jaké Íránci potřebují,“ vyjádřil se Sam Sadaei, nezávislý ekonomický vědecký pracovník, který se zabývá otázkou lidských práv v Íránu.

Nezisková organizace Lidská práva v Číně (Human Rights in China) se chystá otestovat novější verzi aplikace Tor, která má zabezpečit její internetovou komunikaci. Organizace se podílí také na rozvoji služeb bojujících proti špionáži.

„Jsme aktivisté, proto chceme anonymitu a bezpečnost. Je třeba držet krok s novými technologiemi,“ řekla Sharon Homová, výkonná ředitelka organizace Lidská práva v Číně.

Tor funguje na základě softwarového balíku dostupném zdarma na stránách organizace www.torproject.org. Balík obsahuje uzpůsobenou verzi prohlížeče Firefox a další programy.

Tato aplikace připojí uživatele k jinému počítači, který je napojen na třetí počítač, který nezná adresu počítače uživatele. Když se data dostanou na internet, je nemožné vystopovat identitu člověka který se připojil.

Stinnou stránkou zavedení Toru je pokles rychlosti. Ne všichni uživatelé jsou ochotni nechat data procházet svým počítačem, služba je tak mnohem pomalejší než je běžné prohlížení webu.

Jsou zde i další nevýhody. Tor může ztěžovat odhalení pachatelů, kteří používají web k trestné činnosti jako spamování, krádež identity nebo pedofolie.

Zároveň ho však může využívat policie k utajení své identity při vyšetřovaní trestných činů online.

Tor konkuruje několika dalším technologiím mezi které patří i Freegate, který vyvinulo Čínou zakázané hnutí Falun Gong, aby umožnilo svým členům tajně komunikovat.

Freegate funguje na speciální síti provozované vlastníkem, společností Dynamic Internet Technology (DIT) se sídlem v USA, která je spravována členy Falun Gongu.

Společnost DIT nabízí také e-mailovou službu, která umožňuje obcházet spamové filtry nainstalované za účelem blokování korespondence související s lidskými právy a dalšímí citlivými tématy. Mezi její zákazníky patří mimo jiné Hlas Ameriky a také organizace Lidská práva v Číně.

Tato služba pomáhá rozesílat přibližně 250 tisíc e-mailů s informačním bulletinem organizace Lidská práva v Číně, přičemž asi 80 procent z nich projde skrze filtry cenzury, uvedla ředitelka organizace Homová.

Autor článku: Jim Finkle, upravil: Robert MacMillan

Přeloženo podle článku: Web tools help protect human rights activists

Vyhýbání se Tibetu

The Wall Street Journal
16. září, 2009

Obamova administrativa si může myslet, že rozhodnutí přehlížet dalajlamu během jeho chystané návštěvy Washingtonu je chytrá politika. Když se ale představitel svobodného světa nepostaví za svobodu náboženství, kdo jiný má?

Zprávy se začaly šířit na začátku tohoto týdne, když Obamův asistent oznámil Tibeťanům, že prezident se nejprve setká s čínskými představiteli a až poté s dalajlamou. Oznámení tak jen pokračuje ve směru, kterým se vydala administrativa, když poskytla jen vlažnou podporu íránským demokratům a zahájila velmi smířlivá jednání s Putinovým Ruskem a Kim Čong-ilovou Severní Koreou.

I tak je to ale velká změna ve významné a důležité tradici. Prezident Bush a stejně tak i prezident Bill Clinton se s dalajlamou setkali při každé jeho návštěvě Washingtonu. Tibeťané sice na příští měsíc ještě schůzku s prezidentem Obamou oficiálně nesjednali, dalajlama však již vyjádřil své přání se během své cesty s prezidentem sejít.

Obama se může snažit klidnit vody po pátečním zvýšení tarifů na čínský dovoz pneumatik. Nebo si může myslet, že ignorováním Tibetu si koupí čínské ústupky během své listopadové návštěvy Číny. Nebo jednoduše ustupuje čínskému tlaku na to, aby se setkání neuskutečnilo. Čína v posledních letech zastrašovala Austrálii, Německo, Kanadu a Francii, aby nepřijímaly muže, kterého Číňané považují za „separatistu“.

Oddalováním schůzky s dalajlamou jde Obama na ruku onomu cholerickému chování Číny a dává Pekingu další příležitost k protestům, kdykoli si dodá odvahy se s dalajlamou setkat. Dává tím také najevo ostatním demokratickým státům, že tlaku je přijatelné čínskému nátlaku ustupovat.

Ve výčtu těchto událostí nemusí být ale zcela srozumitelné, proč je dalajlamův případ tak důležitý pro čínské i americké zájmy. Dalajlama zastává stejné lidské svobody, na kterých byly Spojené státy založeny: demokracie, právo na základní občanské svobody, včetně svobody náboženského vyznání. Čína nebude stabilní a prosperující zemí dokud nebude respektovat tyto svobody. A pokojná Čína je zájmem úplně každého.

Prezident Obama je v úřadu skoro osm měsíců. Pánům Bushovi a Clintonovi trvalo setkání s dalajlamou polovinu tohoto času. Tibeťané určitě dobře chápou o co tu jde. Ministerský předseda Samdhong Rinpočche v úterý uvedl: „mnoho národů nyní uplatňuje politiku usmiřování“ vůči Číně, „dokonce i americká vláda.“ Je tohle změna ve kterou máme věřit?

Přeloženo podle článku: Shunning Tibet