Petice za nalezení mírového řešení situace v Tibetu projednána Senátem PČR

Tisková zpráva

V úterý 21.7. 2009 byla od 15 hodin v Senátu PČR na 9. schůzi Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice projednávána Petice za nalezení mírového řešení situace v Tibetu. Jednání proběhlo za přítomnosti předsedy výboru senátora Jaromíra Jermáře, dalších senátorů, zástupců Ministerstva zahraničních věcí ČR a zástupce petičního výboru z o.s. M.O.S.T.

Petice byla iniciována občanským sdružením M.O.S.T. a Skupinou překladatelů Tibet česky dne 10.12. 2008 u příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv a svobod. Byla adresována prezidentu ČR, členům vlády, poslancům a senátorům. Podepsalo ji celkem 667 občanů a Česká republika se tak připojila k mezinárodní aktivitě organizace Studenti za svobodný Tibet (Students For a Free Tibet).

Petice žádala českou politickou reprezentaci, aby se během předsednictví EU při setkáních se svými čínskými protějšky zmiňovala o situaci v Tibetu, případech politických vězňů (Dhondupa Wangčhena, Jigmeho Guri, Rangjunga, Sangje Lhamo a Tenzina Deleka Rinpočheho) a připojila se tak k apelu mezinárodního společenství na čínskou vládu, aby situaci v Tibetu vyřešila.

Výsledkem jednání senátního výboru je nadále potvrzení podpory Tibetu ze strany vlády ČR a EU. Zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR PhDr. Jiří Šitler informoval o konkrétních výsledcích v otázce mírových jednání v Tibetu během předsednictví ČR v EU. Byly sjednoceny body k jednání pro členské země s představiteli čínské vlády, byly vedeny lidskoprávní dialogy – projednány byly tři případy politických vězňů zmiňovaných v petici (celkem bylo projednáno 99 případů z celé Číny). Na summitu EU v ČR byla s představiteli čínské vlády otázka dodržování lidských práv v Číně také projednávána, Tibet byl v té souvislosti zmíněn.

Dne 21.1. 2009 byla rovněž projednávána petice s 2194 podpisy žádající české politické představitele, aby se zasazovali o propuštění 11. pančhenlamy, 2. nejvyššího duchovního představitele Tibetu, Gendüna Čhökji Ňimy. V dubnu 2009 přijala česká vláda historicky první prohlášení k situaci v Tibetu.

“Občanské sdružení M.O.S.T. se kromě této petice zabývá projekty na zlepšení situace tibetských uprchlíků v indickém exilu”, sdělila koordinátorka projektů Karin Machatá. “Našimi nejvýznamnějšími projekty jsou kmotrovství na dálku – finančně podporujeme vzdělávání 152 tibetských dětí a seniorů žijících v exilu v severní Indii. Pomáháme při stavbě klášterní školy včetně malé kliniky v odlehlém himalájském údolí Spiti u tibetských hranic. S našimi aktivitami se zájemci mohou seznámit na každoročním Festivalu ProTibet.”

Dalším iniciátorem petice je Skupina překladatelů Tibet česky. Skupina je členem Mezinárodní protibetské sítě (International Tibet Support Network, ITSN). Spolupracuje s předními tibetskými exilovými organizacemi. Podle Sandry Pikorové, členky petičního výboru, je cílem skupiny propojení zahraničních a českých protibetských skupin a zvýšení informovanosti v ČR.

Zástupce občanského sdružení M.O.S.T. : Karin Machatá, karin@ProTibet.org , tel. 775 076 013
Zástupce Skupiny překladatelů Tibet česky: Sandra Pikorová, email : tibetcesky@gmail.com

Nespravedlivý proces s tibetským dokumentaristou - blesková petice Amnesty International

SOUHLASÍTE-LI s bleskovou peticí Amnesty International 28/09, připište údaje o sobě a zprávu ODEŠLETE zpět na e-akce@amnesty.cz . Vaše jméno, příjmení, adresa a profese budou spolu s údaji dalších signatářů uvedeny pod dopisem, který bude odeslán příslušným úřadům.

********************************************************************************
UZÁVĚRKA: Úterý 21. 7. 2009, 14:00 hod (dopis bude jednomu z činitelů odfaxován hned po zaplnění dvou podpisových archů; dalším bude odeslán po uzávěrce).

Jméno, příjmení, titul:
Adresa*:
Profese, organizace* (nejlépe v angličtině, není ale podmínkou):
********************************************************************************

INFORMACE O PŘÍPADU:
Čína: Nespravedlivý soudní proces / vězeň svědomí – Dhondup Wangchen, tibetský dokumentarista.
UA 189/09, 17. 7. 2009.

Tibetský dokumentarista Dhondup Wangchen čeká v Xiningu, hlavním městě západočínské provincie Qinghai, na zahájení soudního procesu pro „podněcování k separatismu“. Úřady přinutily jeho právní zástupce, aby ho přestali hájit, což vzbuzuje pochybnosti o nestrannosti soudního řízení. Dhondup Wangchen je vězněm svědomí, zadržovaným za nenásilné uplatňování práva na svobodu vyjadřování.

Dhondup Wangchen byl zadržen 26. března 2008. Přibližně po třech měsících vazby, když se nacházel v neoficiálním místě zadržování, se mu podařilo uniknout, byl však znovu zatčen a nyní je držen ve vazební věznici č. 1 ve městě Xining. V průběhu výslechů v roce 2008 byl mučen a vystaven špatnému zacházení. Trpí žloutenkou typu B, jejíž léčba mu není umožněna. Až do dubna 2009 neobdržela jeho rodina žádné oficiální vyrozumění o místě či důvodech jeho zadržování.

Začátkem roku 2009 mu rodina sjednala dva obhájce, avšak policie jejich schůzku s Dhondupem Wangchenem zakázala s odvoláním na to, že se v případu vyskytuje státní tajemství. Setkat se s ním mohli jen jedenkrát, a to v dubnu. Pekingští justiční činitelé jeho obhájcům sídlícím v Pekingu 13. července řekli, že se případem budou muset přestat zabývat, a to kvůli novému předpisu, který povoluje právníkům ujmout se jen těch případů, které jsou projednávány v provincii, kde obhájci sídlí.

Porušení zmíněného předpisu může být postihováno odnětím advokátské licence. Žádné takové omezení však v čínském zákonu o advokátech stanoveno není. Jen několik čínských advokátů se pouští do rizik spojených se zastupováním obětí porušování lidských práv. Šesti známým lidskoprávním advokátům byla nedávno odebrána licence, a nejméně 14 dalších očekává závěry, které vyplynou z ročního posouzení jejich licencí.

Před zatčením pracoval Dhondup Wangchen na dokumentu, ve kterém Tibeťané kritizovali čínské úřady.

INFORMACE O POZADÍ PŘÍPADU:
Dhondup Wangchen byl zadržen bezprostředně po široké vlně nepokojů, ke kterým došlo v roce 2008 v Tibetské autonomní oblasti a dalších regionech obývaných Tibeťany. Uvedl, že byl zprvu zadržen na základě podezření z „nezákonné novinářské práce“, což je provinění, které není v čínských zákonech o trestní odpovědnosti nebo správních postizích specifikováno. Poté byl zadržován pro podezření z „podněcování k podvracení státní moci“, ale orgány prokuratury vrátily případ kvůli nedostatečným důkazům policii k došetření.

Po prvním zadržení vyslýchala policie Dhondupa Wangchena po dobu několika týdnů. Tehdy byl bit včetně úderů do hlavy, často zbavován potravy a spánku a držen připoutaný k židli. V důsledku toho stále trpí bolestmi hlavy a občas i bolestí v rukou. Jeho rodinným příslušníkům nebylo ani jednou umožněno, aby ho navštívili.

Dokument „Nechat strach za sebou“ („Leaving Fear Behind“), který Dhondup Wangchen zpracoval, byl zahraničním novinářům poprvé promítnut v jednom pekingském hotelu jen dva dny před zahajovacím ceremoniálem olympiády v Pekingu (pozn. překladatele: více o filmu včetně ukázek. video zde). Dokument dává prostor rozhovorům s Tibeťany pochybujícími o slibech čínských představitelů, podle kterých se měl s rozběhem pekingské olympiády zvětšit prostor pro svobodu. Dotazovaní rovněž vyjadřují obdiv dalajlámovi a staví se velmi kriticky k čínským úřadům. Policie promítání filmu přerušila a ukončila.

Dle oficiálních statistik zadržely čínské úřady v souvislosti s nepokoji z roku 2008 celkem 4434 lidi. Zatímco byla většina z nich propuštěna, u více než 1000 osob zůstávají neznámá jména, současné právní postavení a místo, kde se nacházejí.

Přibližně 100 lidí bylo v souvislosti se zmiňovanými nepokoji odsouzeno. Ti, kteří byli uznáni vinnými, odešli od soudu s tresty v rozmezí od tří let vězení až po doživotí či tresty smrti. Řada právníků nabídla v dubnu 2008 dobrovolně právní služby Tibeťanům zadrženým v souvislosti s nepokoji. Úřady tyto právníky později varovaly, aby se těmito případy nezabývali, a umístila je pod policejní dohled. Pohrozily jim také pozastavením procesu obnovení osobních licencí pro výkon jejich činnosti, jakož i licencí advokátních kanceláří, ve kterých jsou zaměstnáni. Jestliže právníci u ročního přezkumu neuspějí, nemohou vykonávat advokátní praxi, a advokátní kanceláře nemohou pokračovat v činnosti.

Úřady vydaly obdobná varování po nepokojích, které v Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang vypukly 5. července 2009 a zanechaly po sobě dosud více než 190 mrtvých, 1600 zraněných a 1000 zadržených.

INFORMACE O PŘÍPADU NA STRÁNKÁCH AMNESTY INTERNATIONAL V ANGLIČTINĚ.

ZNĚNÍ DOPISU, KTERÝ BUDE ZASLÁN UVEDENÝM ÚŘADŮM:
1. Director of the Xizang Autonomous Regional, Bureau of Justice, Juzhang, Xizang Zizhiqu Sifaju, 10 Duodilu, Lasashi 850000, Xizang Zizhiqu, PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA.
2. Minister of Justice of the People’s Republic of China, WU Aiying Buzhang, Sifabu, 10 Chaoyangmen Nandajie, Chaoyangqu, Beijingshi 100020, PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA.
3. Prime Minister of the People’s Republic of China, WEN Jiabao Guojia Zongli, The State Council General Office, 2 Fuyoujie, Xichengqu, Beijingshi 100017, PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA.
4. Mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně, Čínské lidové republiky v ČR, Huo Yuzhen, Pelléova 18, 160 00 Praha 6 – Bubeneč.

Dear Director, Dear Minister, Your Excellency, Dear Madam Ambassador,
We call on the authorities to release Dhondup Wangchen immediately and unconditionally, as he has been detained solely for his peaceful exercise of the right to freedom of expression.
We urge the authorities to guarantee that while he remains in custody, he is not tortured or otherwise ill-treated, and has access to family, legal assistance of his choosing and any medical care he may require.
Yours sincerely,

Vážený pane řediteli, Vážený pane ministře, Vaše excelence, Vážená paní velvyslankyně,
vyzýváme příslušné úřady, aby neprodleně a bezpodmínečně propustily Dhondupa Wangchena, jelikož je zadržován jen kvůli nenásilnému uplatňování práva na svobodu projevu.
Naléhavě úřady žádáme, aby zaručily, že po dobu zadržování ve vazbě nebude mučen či podroben jinému špatnému zacházení a že bude mít přístup k rodině, právnímu zastoupení dle svého výběru a jakékoliv potřebné lékařské péči.
S úctou,

Akci připravil Jan Klement, místní skupina Amnesty International v Brně.
********************************************************************************
Ohlasy a dobré zprávy z akcí Amnesty International.
********************************************************************************
Základní možnosti, jak se zapojit do světové sítě urgentních akcí na obranu lidských práv:
1. Bleskové petice (e-akce). Podpis petice přes e-mail je rychlý, jednoduchý a časově nenáročný způsob, jak urgentní akce podpořit. Registrace.
2. Klasická síť UA. Dopis doručený e-mailem spolu s informacemi o případu je třeba opatřit svými kontaktními údaji, vytisknout a odeslat. Oproti e-akcím je zde tedy zapotřebí většího osobního vkladu. Registrace: ua@amnesty.cz
3. Osobní iniciativa. Zájemce, u kterého se snoubí jazykové znalosti s dostatkem času, může na internetu sám sledovat urgentní akce a dle vlastního uvážení na ně reagovat. Aktuální seznam případů.
********************************************************************************

Čínská vláda odmítla doporučení Rady OSN pro lidská práva

Závazky k ochraně lidských práv ignorovány

Human Rights Watch, 11. června 2009

(Ženeva) – Číně jsou její závazky, vyplývající z Univerzálního periodického přezkumu Radou pro lidská práva, k smíchu, prohlásila dnes organizace Human Rights Watch.

11. června čínská vláda na zasedání Rady pro lidská práva řešící přijetí „Závěrečné zprávy o Číně“, jež je součástí přezkumného procesu každého členského státu, bez výjimky odmítla 70 doporučení členských států OSN týkajících se porušování lidských práv v Číně. Jednalo se o všechna doporučení spojená se svobodou projevu a shromažďování, nezávislostí justice, zárukami pro zaměstnance justice, ochranou obhájců lidských práv, právy etnických menšin, omezením trestu smrti, zrušením převýchovy prací, zákazem mučení, svobodou tisku, účinnými prostředky k eliminaci diskriminace.

Během přezkumného procesu čínská vláda obhajovala svoji politiku lidských práv tvrzeními jako, „V zemi není žádná cenzura.“ a odpověďmi, že čínská vláda by „nikdy nedovolila, aby příslušníci etnických skupin byli mučeni,“ přestože občanská sdružení a mezinárodní organizace disponují rozsáhlou dokumentací právě o takovémto porušování práv.

„V čase zvyšující se represe čínských lidskoprávních zástupců, omezování svobody projevu a pokračujících tvrdých opatřeních v Tibetu, se čínská vláda pokouší vylepšit zprávu o svém stavu lidských práv v přesvědčení, že OSN to nechá být,“ uvedl Juliette de Rivero, ředitel ženevské advokatury při Human Rights Watch. „Jejich prohlášení a zapírání hraničí s fraškou.“

V „závěrečné zprávě“ čínská vláda souhlasila s několika doporučeními, nicméně skoro všechna jsou prohlášení všeobecného rázu, která nezahrnují ani uznání existence porušování práv, ani stanovení nápravy.

Jako člen Rady lidských práv má Čína povinnost „držet se nejvyšší normy podpory a ochrany lidských práv“ (Rezoluce Valného shromáždění OSN 60/251) a „plně s Radou spolupracovat.“

Human Rights Watch a další organizace dnes verbálně vyjádřily Radě svůj kritický postoj vůči stavu lidských práv v Číně a žalostné odpovědi ze strany Číny k jejím doporučením.

„Čína se zpronevěřila své povinnosti zvoleného člena Rady dostát nejvyšší normě podpory a ochrany lidských práv,“ vyjádřil se de Rivero. „Členské státy OSN by neměly dovolit, aby byl přezkumný proces prováděn tímto způsobem, jinak riskují, že celá reforma lidskoprávního aparátu OSN bude bez významu.“

Přeloženo podle: China: Government Rebuffs UN Human Rights Council

Čína komplikuje výběr dalajlamy

United Press International, 7. června

New York – Odborník na Tibet sdělil, že Čína si připravuje pozici, aby mohla ovlivnit výběr příštího dalajlamy, což by mohlo mít za následek dva konkurenty, kteří by si nárokovali tento titul.

Robert Barnet z Kolumbijské univerzity uvedl v nedělním vydání deníku New York Times, že Peking trvá na tom, aby se výběr příštího dalajlamy konal v Tibetu, na území, které kontroluje, což by Tibeťany v exilu z výběru vyloučilo.

Podle deníku, exiloví Tibeťané uvažují o tom, že by provedli výběr sami, což by ale pravděpodobně vedlo k tomu, že by byli dva dalajlamové, jeden v Tibetu a druhý v exilu.

„Je to široký, avšak velice závažný problém bez jasného výsledku nebo řešení kromě jednoho, a tím jsou potíže“, řekl Barnett. „Povede to k výběru dvou dalajlamů a tedy k dlouhodobému konfliktu, pokud Číňané v dohledné době nepřistoupí na nějaké diplomatické řešení.“

Čtyřiasedmdesátiletý dalajlama se k této otázce staví neutrálně, říká, že je otevřen netradičnímu výběru, rovněž je ale přesvědčen, že by tento proces měl být založen na buddhistické víře, bez ohledu na politické důsledky.

Přeloženo podle článku: China complicates selection of Dalai Lama